Protože jsa po nějakém delším čase opět unavený z fádního digitálního života, začetl jsem se do nové knihy popisující humornou cestou minimalizaci nadbytečných i zbytných věcí ve snaze neuvádět své pozůstalé v hrůzu z nevyžádaného a neočekávaného úklidu. Knihu s Názvem Životní úklid s podtitulkem "Do hrobu si ten nepořádek přeci nevezmete" napsala Margareta Magnussonová. do hrobu se nechystám, ale tohle je dobrá filozofie V návaznosti na přečtení knihy jsem s rozhodl pro další minimalizační krok a vybral si nesnadný úkol spočívající v úklidu a reorganizaci alespoň jednoho ze dvou košíků s drobnými předměty, které se tu a tam nějak vždy hodí, avšak u kterých vždy okamžitě ztrácím přehled, že je mám nebo spíše mám pocit, že je mám, ale nikdy si nemohu vzpomenout kde. obsah košíku Například tuhle jsem potřeboval najít čirou izolepu a prostě nebyla nalezena. Měl jsem pocit, že jsem ji přeci musel mít. Abych neprozoufal celý den a vylepil, co potřebovalo být vylep
Občas není zbytí a nakoupím takové neduživé a skoro vyschlé citrusy nebo je naopak příliš dlouho skladuji před jejich použitím, až jsou téměř bez šťávy. Dumal jsem co s tím, až jsem našel pěkný a jednoduchý nápad, jak tento problém elegantně řešit. Namoč to! Ano! Zní to divně, ale funguje to. Citrusy prostě vložit do sklenice s uzávěrem, naplnit vodou, dát do lednice a počkat cca 1-2 dny a pak jsou tvrdé jako kámen a opět svěží. Takto se dají skladovat i 30 dnů. Ale tak dlouho to s žádným ještě nevydržel.