nepoužívaných věcí jsem dnes opět daroval. Nějaké ty ručníky, něco z kuchyňského náčiní, audio CD.
Mám radost z toho jak to tu ubývá. Všechen ten nepoužívaný balast. Už se ale pomalu dostávám do bodu, kdy věci budu spíše odkládat do čekací zóny před konečným rozhodnutím o jejich dalším osudu.
Ještě ale zbývají nedokončené věci z kumbálu. Je hrozné, co člověk nahromadí za množství věcí, o nichž si myslí, že snad jednou najdou upotřebení. Mno, trochu je to také z pohodlnosti, neboť je to snazší uložit do kumbálu, než jednotlivě vyhazovat.
Ale chyba lávky. To vyhazování či zbavování se něčeho po delší době a ve větším je skutečně úděsný a unavující. Mnohdy někteří jen rezignují a prostě hromadí, protože jim tzv. chybí morál na pořádnou čistku, neboť jim to přeroste přes hlavu.
Připojené foto je jen ilustrativní, aby bylo patrné, kam až může vést lítost nad likvidací nepotřebných věcí, které pak přes tu hlavu fakticky přerostou.
