Jak se postupně uvolňují místa dříve zaplněná zbytečnostmi, povětšinou skrytá, už opět přemýšlím nad drobnou úpravou umístění nábytku, aby se dispozice uvolnila nebo prostor lépe, či jinak využil. A na uprázdněná skrytá místa půjdou opět věci s čekací lhůtou před jejich likvidací nebo rozhodnutím o jejich ponechání.
Pokud totiž budou na skrytých místech, pak mi ani nepřijde je používat a mohu pak s klidným svědomím rozhodnout o jejich dalším osudu. Pokud jsou však denně na očích, jsem stále v pokušení si říkat "co kdyby jednou ...".
Komentáře
Okomentovat