z IKEA, která se dá upevnit pomocí držáku se závitem nebo připevnit na zeď, se nějak dostala na seznam zbytných věcí.
Nejprve byla přimontována k psacímu stolu na jeho jednom konci, kde na jeho druhé straně byla postavena lampa na vysoké noze, jak jinak, než opět z IKEA.
A jak to už bývá, věci z IKEA jsou flexibilní a zkrácením vysoké nohy na vhodnou velikost se lampa dostala na stůl na jeho pravé straně a lampička se přestěhovala vlevo až na stojinu šatního regálu nad postel.
Až dnes po zralé úvaze se lampa vlevo přestěhovala cca do středo vzdálenosti mezi oběma svítidly, přesto ještě zůstává na stole. A nebohá lampička pozbyla svého opodstatnění, neboť dosahovat na ni k jejímu rozsvícení či zhasnutí byla vcelku nepohodlná záležitost.
A protože co je malé, to je milé dostala se lampička na seznam s půlroční čekací lhůtou před konečným rozhodnutím o ponechání nebo definitivnímu rozloučení.
Myslím ale, že se s ní nakonec rozloučím. Malé či milé, to jí pak již nepomůže.