V dobách nedávno minulých, resp. v době mé nákupní horečky jsem často řešil problém "Kam s tím?". A přidával jsem police, regály a skříňky. Přesouval, stěhoval a stále dokola, jen aby ty nové věci bylo kam dát a byly při ruce, v případě potřeby.
A po dnešní minideclutterizaci (po našem: debordelizaci, omlouvám se, ale to slovo jsem si nějak zamiloval, neboť jeho základ neumí přeložit ani Google Translator, slovník ze Seznamu atp.) najednou a s překvapením zjišťuji, že mám nyní více volných odkládacích a ukládacích míst, či prostor, než věcí do nich umístitelných.
Připadám si trochu divně. Jsem normální? Ne, asi ne, ale myslím, že jsem tak spokojenější a šťastnější. Těším se, až zbyde prostor, truhla a Já.
PS:
Zní to trochu morbidně. Nikoliv truhla pro mě, ale pro všechny moje věci.
Komentáře
Okomentovat