Velice často se mi při cvičení stávalo, že jsem myšlenkami bloudil mimo svoje tělo a čas a pak jsem se přistihl, že jen tak stojím a bůhví, kam, či na co, civím nebo nevím, kolikrát jsem ten který cvik již provedl.
Poslední dobou, snad i díky čtení knihy "Moc přítomného okamžiku od Eckharta Tolleho" i přeložených článků Leo Babauty na serveru http://www.zenhabits.cz, se více soustředím na právě prováděnou činnost a tolik se již netoulám tzv. s hlavou v oblacích.
Počítání cviků je dobrá pomůcka, nebo během cvičení koukám na spoj panelů na stropě. Mít zavřené oči mi moc nepomáhá, neboť tak snadněji sklouznu k "volnomyšlenkářství". Pokud se tak stane, přejdu vždy do krátké dechové meditace se sledováním nádechu i výdechu, což spolehlivě hlavu rychle vyčistí.
