Přeskočit na hlavní obsah

Doba plastová, doba jedová

Není to tak dávno, co jsem na Internetu četl o škodlivosti používání plastů na cokoliv v domácnosti. A když se tak rozhlédnul po té svojí, tak mi teprve praštilo do očí, jaké neskutečné množství plastů se mi doma nachází. A to nemluvím o nádobě na tříděný odpad, kterou v té plastové části vynáším mnohem častěji, než v té papírové a dokonce snad i té komunální.

V prvé řadě přišly, vlastně odešly, z domácnosti pomůcky na vaření z plastů a zejména z toho černého, tedy kromě silikonů, které odolávají až 220°C, tj. neměly by ve styku s horkými potravinami uvolňovat nějaké škodliviny. Ale kdo ví, možná se časem přijde na to, že i ta rané silikonové kousky stály za prd.

A protože si vařím jídlo, které si beru s sebou do práce a nosím jak jinak než v plastových nádobkách z Tescomy, tak jsem zauvažoval, že by se také mohlo vyměnit za něco méně rizikového, např. nerezového, či odolného skla. Samozřejmě jak jinak, než na Internetu, jsem narazil jednak na pěkné termosky z neškodného plastu, přesto plastu, tak i na nerezové jídlonosiče nebo i na skleněné nádoby z odolného skla a ještě opatřené silikonovými chrániči.



Mno a v návaznosti na předchozí článek si tak říkám. Potřebuji to nebo to nepotřebuji, ale jen to chci.
Ano, chci vyměnit ty plastové nádobky za něco neškodného, ale současně se mi nechce opět kupovat plast, byť neobsahující škodlivé látky. Skleněné nádoby by byly ideální, pokud bych jich neměl plnou spíž, resp. žádné z toho odolného skla obaleného silikonovým chráničem, ale klasické zavařovačky, třeba i od marmelád s obsahem 400 ml.

A abych je také trochu uchránil od možného oťukání při nošení, mohl bych jim ušít látkové polstrované "pytlíky" a upotřebím tak to co doma již mám a nebudu jednak zbytečně vyhazovat peníze a ještě se zabavím a ukojím svou tvořivou náturu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se