Přeskočit na hlavní obsah

Three and half / Tři a půl

(CZ) Včera a dnes jsem se zbavoval drátěné taštičkové matrace ze samonosné postele IKEA SULTAN. Nejprve jsem musel najít způsob odstranění vnějšího krycího povlaku, kde jsem zprvu samostatně odstraňoval spony, kterými byl potah připevněn ke dřevěnému rámu. Cca po 10 sponách, které měly celkem slušně dlouhé "packy" mi došla trpělivost a protože jsem věděl, že potah bude k ničemu, vzal jsem si na pomoc kobercový skalpel. A opět jsem zpočátku začal odřezávat potah v celé délce v blízkosti spon. Ale vytrhávání spodní tenké části bylo poměrně složité, tak jsem začal potah prořezávat pouze v místě spony a těsně u ní. Tak to už šlo lépe a zbytek potahu jsem odstranil tímto způsobem.

Druhý den jsem se jal odstraňovat pérovou vložku, na které byl shora a po obvodě přilepen molitan nevábného vzhledu a barvy. Mno, není divu po těch letech. A s tím mě rovněž udivilo, jaký lepivý sajrajt musel být použit na přilepení molitanu k ocelovému obvodovému pásku a jak dlouho jsem ty výpary při spánku vdechoval spolu s částečky rozpadajícího se molitanu. Ke stržení molitanu jsem musel vyvinout větší sílu, neb lepidlo lepilo opravdu dobře.

A objevil jsem šedé vzájemně propojené taštičky z netkané textilie. V podélném směru byly jednotlivé taštičky a v nich ukrytá péra, vzájemně oddělena prošitím, avšak v příčném směru byly jednotlivé taštičky navzájem spojené lepidlem. Mno, ... uvádět výrobci či prodejci jak je postel konstrukčně vytvořená, jaké materiály byly použity a jaké lepivé chemie, nevím, nevím, zda-li bych se znovu rozhodl pro pérovou matraci. Po obvodě byly taštičky opět připevněný ocelovými kroužky k pevnému drátu a ten opět sponami ke dřevěné konstrukci rámu. Opět jsem musel a teď již opravdu jednu po druhé, odstranit jednotlivé přídržné spony. Šlo to vcelku dobře a rychle.

Po sejmutí taštičkového plátu jsem musel odtrhat další plochu z netkané textilie, která kryla další vrstvu pérové vrstvy, tentokrát však vcelku bez taštiček. Opět notně přichycenou sponami k dřevěnému rámu. Po vyndání mě opět čekala další a poslední netkaná textilie. A nyní mám samostatný dřevěný rám s dřevěnými příčnými latěmi coby podpora pro péra. Musel jsem rám obrátit vzhůru nohama, včetně přetočení a přešroubování ocelových nohou, což šlo hezky rychle a jednoduše. Jen v místě hlavy a nohou budu muset doplnit 2 prkna ke kompletaci roštu pod matraci, resp. Futonu.

Nyní mě čekalo vysvobodit železná péra z plochy vzájemně pospojovaných taštiček, neboť v takto mi to ještě ve sběrném dvoře nevezmou. Začal jsem prostřihávat spoje jednotlivých kapes, ale zastavil jsem asi u sedmé s tím, že takto by mi to trvalo pěkně dlouho. I rozdělil jsem si postel, resp. taštičkový plát na čtverce a prostřihal vždy spoje cca o velikosti 7x7 taštiček s tím, že obvodové jsem ponechal přichycené kroužky k obvodovému drátu. Uvolnil jsem pouze 2 a dál to nešlo. Vrchní ocelový pásek i spodní obvodový drát budu muset rozstříhat takovými těmi velkými nůžkami na dráty, abych mohl vysvobodit obvodové pérové taštičky.

Prozatimně jsem na dřevěný rošt položil ochranou vrstvu matrace, tj. slabou molitanovou matraci v bavlněném zapínacím pouzdře, která sloužila jako ochrana na stávající matraci, resp. ochrana mého těla před dorážejícími péry, která byla již cítit skrz polorozpadlý molitan a vrchní potah. To zajistí dobrý spánek do doby obdržení futonu.

Takže jsme se defakto zbavil poloviny postele a potenciálních karcinogenů nebo alespoň dále již nežádoucích sajrajtů. A co ty tři zbývající věci?

To jsou dvě plastové krabice LEKMAN v barvě modré a jedna textilní krabice SKUBB z umělých vláken a vše IKEA. Jednak se zbavím již nepotřebných věcí a současně se zbavím plastů v domácnosti. Obsah z jedné krabice LEKMAN jsem přeskládal na dříve uvolněné místo v šatním regále IVAR.


(EN) I'm sorry. This article is very long for translating.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…