Přeskočit na hlavní obsah

Ugh! / Fůůůůjjjj!

Včera jsem byl obdarován velkou litrovou lahví prostředku na ruční mytí nádobí zn. Jar.
Nebýti tak potrhlý jako jsem dnes, jistě bych zajásal. Celý litr a zadarmo?!
Ale to já ne! Já jsem hold divnej.

Já jsem hned musel rtíky své špuliti a dárce mohl vytušiti, že se chystám říci dlouhé táhlé "Fůůůůůjjj!", "Blééé!". Chemický sajrajt na mé zbědované ručičky. Takt to tedy ne. To jestli to chce používat, tak bude umývat nádobí a já jej budu utírat.

To se to říká, když se jenom utírá a nemáchá si ručičky v ošklivoučkém slizu plném chemického sajrajtu. Ani přívlastek "nová receptura pro ochranu vašich rukou" mi ten názor rozhodně nerozmluví. Dyť ty přísady nejdou ani přečíst, jak je to mrňavé, natož pak vyslovit, jaké jsou to krkolomné názvy. A jak jsem se dočetl v pravidle od moudré prof. Anny Strunecké, které zjednodušeně praví: "Když nevíš co to je, tak to považuj za jedovaté"


To ale Martínkovo 100% přírodní mýdlo z kokosového, olivového a palmového oleje, plus troška prací sody (ano, zde trošililinku chemie), octa a horké vody, to jsou jinak čitelné ingredience, o kterých si člověk jazyk nepoláme, ručičky nezasviní a tělíčko nezaneřádí. I vyrobil jsem si včera večer ani ne za 3 minuty zcela přírodní (až na tu prací sodu) prostředek na ruční mytí nádobí.

Sice nevodní po exotickém ovoci, ale to nevadí, neboť nádobí má být čisté, ale nemusí vonět, např. po jahodách. Chroupat ho nebudu a olizovat také ne.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kvašené zelí s mrkví

Jak se zvyšuje obliba krátce kvašené zeleniny, tak se také zvyšuje četnost zadělávání na novou sklenici.
Včera večer jsem zakládal novou sklenici ze čtvrtky bílého zelí na nudličky, lžičky kmínu, mrkve nakrájené na slabé měsíčky a jeden a půl procenta soli z celkové hmotnosti směsi. Promnout a nechat uležet min. na dvě hodiny. Pak jako obvykle napěchovat lahví do zavařovací sklenice, překrýt fólií a vložit do nádoby při pokojové teplotě na min. čtyři až pět dnů.

Pak se bude debužírovat. Před tím, ale vznikne opět nová sklenice s opět trochu jiným obsahem.
Vlastně, pokaždé si udělám trochu jinou směs.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím.Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů.I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní?Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul.A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se oddám &q…

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto