Dnes jsem se po delší odmlce vrhl na optimalizaci prostoru ve spíži (kumbále) a i zde jsem také našel něco, čeho jsem se mohl s klidným svědomím zbavit (silikonová forma na pečení "srnčí hřbet", kovové nábytkové závěsy, řada šroubů, vrutů, plastová palička na maso, plastový příborník, nepíšící propisovačky (asi 40 ks), prasklý plastový kelímek na blbosti z IKEA) a další nepotřebnosti.
Ale i tak tam ještě zůstávají některé věci k vyhození. Např. z kuchyně přebrané a sebrané množství hrnečků, zejména ty čínské s pokličkou, běžné hrnky, (dohromady asi 15 ks). Rovněž tak plastové různobarevné IKEA misky 2x6 ks a pohárky 1x6 ks. A řada dalších zhovadilostí, až se dnes divím, proč jsem to vlastně kupoval.
Také jsem přerovnal věci v kuchyni, abych měl při vaření po ruce vždy to nejpoužívanější a to, co se používá občas, tak může být umístěno dále. Z kumbálu jsem si dotáhnul dávno odložené a při jeho optimalizaci znovu objevené kovové a skleněné dózy na sypké suroviny, kam mohu uložit menší množství různých semínek, luštěnin, obilovin a těstovin z jejich větších zásobníků uložených do chladnějších prostor mimo kuchyň.
Upraveno 03.10.2015: Kovové dózy byly na 2 věci a tak také šly ... samozřejmě mimo byt a dům. Mé ručky nemohly ty objemné nádobky chytnout a ještě ty mršky klouzaly a víčka se smekala. Tak takovéto blbosti opravdu skladovat nebudu. Luštěniny si přeci jen po kuchyni mohu rozhodit sám, anichž bych k tomu potřeboval nějakou hloupě navrženou dózu.
Před obědem jsem si vyšel na česací procházku řádně vybaven oblečením pro trhání šípků. Při úklidu, resp. optimalizaci, jsem narazil na fitness rukavice, tj. takové ty bez konečků na prsty. Ty budou ideální, volné prsty na šípky a jinak pevné, že jimi šípkový trn neprojde. Rovněž jsem si navlékl běžeckou větrovku a vyrazil jsem. Trhání šlo jedna báseň. Musel jsem se ale brzdit, neb plocha na sušení je malá a šípky musím zpracovat co nejdříve, jinak začnou brzy zahnívat.
Trháním a sušením šípků si tak připravím surovinu na čaje a nemusím tak kupovat ty průmyslově zpracované. Jednak se dobře zabavím a na druhou stranu ještě ušetřím. Dříve jsem na sběr šípků často myslel, ale nebyl čas, nálada, sušička a bůh ví co ještě. A ejhle, jak se mé postoje mění a na ledacos již je čas, prostor i chuť.
Ale i tak tam ještě zůstávají některé věci k vyhození. Např. z kuchyně přebrané a sebrané množství hrnečků, zejména ty čínské s pokličkou, běžné hrnky, (dohromady asi 15 ks). Rovněž tak plastové různobarevné IKEA misky 2x6 ks a pohárky 1x6 ks. A řada dalších zhovadilostí, až se dnes divím, proč jsem to vlastně kupoval.
Také jsem přerovnal věci v kuchyni, abych měl při vaření po ruce vždy to nejpoužívanější a to, co se používá občas, tak může být umístěno dále. Z kumbálu jsem si dotáhnul dávno odložené a při jeho optimalizaci znovu objevené kovové a skleněné dózy na sypké suroviny, kam mohu uložit menší množství různých semínek, luštěnin, obilovin a těstovin z jejich větších zásobníků uložených do chladnějších prostor mimo kuchyň.
Upraveno 03.10.2015: Kovové dózy byly na 2 věci a tak také šly ... samozřejmě mimo byt a dům. Mé ručky nemohly ty objemné nádobky chytnout a ještě ty mršky klouzaly a víčka se smekala. Tak takovéto blbosti opravdu skladovat nebudu. Luštěniny si přeci jen po kuchyni mohu rozhodit sám, anichž bych k tomu potřeboval nějakou hloupě navrženou dózu.
Před obědem jsem si vyšel na česací procházku řádně vybaven oblečením pro trhání šípků. Při úklidu, resp. optimalizaci, jsem narazil na fitness rukavice, tj. takové ty bez konečků na prsty. Ty budou ideální, volné prsty na šípky a jinak pevné, že jimi šípkový trn neprojde. Rovněž jsem si navlékl běžeckou větrovku a vyrazil jsem. Trhání šlo jedna báseň. Musel jsem se ale brzdit, neb plocha na sušení je malá a šípky musím zpracovat co nejdříve, jinak začnou brzy zahnívat.
Trháním a sušením šípků si tak připravím surovinu na čaje a nemusím tak kupovat ty průmyslově zpracované. Jednak se dobře zabavím a na druhou stranu ještě ušetřím. Dříve jsem na sběr šípků často myslel, ale nebyl čas, nálada, sušička a bůh ví co ještě. A ejhle, jak se mé postoje mění a na ledacos již je čas, prostor i chuť.
Komentáře
Okomentovat