Přeskočit na hlavní obsah

Čas, prostor i chuť.

Dnes jsem se po delší odmlce vrhl na optimalizaci prostoru ve spíži (kumbále) a i zde jsem také našel něco, čeho jsem se mohl s klidným svědomím zbavit (silikonová forma na pečení "srnčí hřbet", kovové nábytkové závěsy, řada šroubů, vrutů, plastová palička na maso, plastový příborník, nepíšící propisovačky (asi 40 ks), prasklý plastový kelímek na blbosti z IKEA) a další nepotřebnosti.



Ale i tak tam ještě zůstávají některé věci k vyhození. Např. z kuchyně přebrané a sebrané množství hrnečků, zejména ty čínské s pokličkou, běžné hrnky, (dohromady asi 15 ks). Rovněž tak plastové různobarevné IKEA misky 2x6 ks a pohárky 1x6 ks. A řada dalších zhovadilostí, až se dnes divím, proč jsem to vlastně kupoval.

Také jsem přerovnal věci v kuchyni, abych měl při vaření po ruce vždy to nejpoužívanější  a to, co se používá občas, tak může být umístěno dále. Z kumbálu jsem si dotáhnul dávno odložené a při jeho optimalizaci znovu objevené kovové a skleněné dózy na sypké suroviny, kam mohu uložit menší množství různých semínek, luštěnin, obilovin a těstovin z jejich větších zásobníků uložených do chladnějších prostor mimo kuchyň.

Upraveno 03.10.2015: Kovové dózy byly na 2 věci a tak také šly ... samozřejmě mimo byt a dům. Mé ručky nemohly ty objemné nádobky chytnout a ještě ty mršky klouzaly a víčka se smekala. Tak takovéto blbosti opravdu skladovat nebudu. Luštěniny si přeci jen po kuchyni mohu rozhodit sám, anichž bych k tomu potřeboval nějakou hloupě navrženou dózu.

Před obědem jsem si vyšel na česací procházku řádně vybaven oblečením pro trhání šípků. Při úklidu, resp. optimalizaci, jsem narazil na fitness rukavice, tj. takové ty bez konečků na prsty. Ty budou ideální, volné prsty na šípky a jinak pevné, že jimi šípkový trn neprojde. Rovněž jsem si navlékl běžeckou větrovku a vyrazil jsem. Trhání šlo jedna báseň. Musel jsem se ale brzdit, neb plocha na sušení je malá a šípky musím zpracovat co nejdříve, jinak začnou brzy zahnívat.



Trháním a sušením šípků si tak připravím surovinu na čaje a nemusím tak kupovat ty průmyslově zpracované. Jednak se dobře zabavím a na druhou stranu ještě ušetřím. Dříve jsem na sběr šípků často myslel, ale nebyl čas, nálada, sušička a bůh ví co ještě. A ejhle, jak se mé postoje mění a na ledacos již je čas, prostor i chuť.


Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…