Přeskočit na hlavní obsah

Na chleba nenamleto

V pondělí mi přišel v celkem těžkém, ani ne tak velkém balíku, litinový mlýnek na kde co.
Po vybalení jsem zjistil, že neobsahuje návod jak sestavit, ani jak použít, ale rozhodně smontování šlo jedna dvě a totální rozebrání jakbysmet. Mno a použití je pouze v točení klikou a utahování přítlaku jednoho mlecího kamene na druhý.

Ještě večer jsem zkusil semlít červenou pšenici a poprvé jsem ji mlel na 3x, až do téměř hladké mouky. Ta hrubost mi přijde tak napůl mezi klasickou hladkou a polohrubou moukou.

Ještě o víkendu, kdy v pátek jsem již věděl, že byl balík odeslán, jsem namočil obilí červené pšenice a ozimého žita a následující den jsem je nechal naklíčit. Po dvou dnech, kdy měly obě obiloviny pěkné klíčky jsem je ještě opětovně namočil pro krátké nakvašení, s tím, že si budoucí chléb trochu vylepším. Po dalších dvou dnech jsem to již nevydržel, vylil jsem vodu a jal se mlít zrna na mokro.

Ale ouha! Po úmorném snažení, včetně tlačení mokrých zrn do mlýnku, z něj velmi pomalu a neochotně odkapávala šedá břečka, nikoliv však z videa patrná pěkná kaše. I přišel na řadu elektrický sekáček a zrna obou obilovin jsem nadrtil v něm, spolu se solí a kmínem. Směs nebyla pastovitá, ale byla v něm vidět nasekaná zrna. Ono to nějak dopadne. Smíchal jsem pak s kváskem a zadělal takové řidší těsto a nechal na 12 hodin kvasit.

Po této době obsah mísy zdvojnásobil svůj objem. Přiživil jsem směs trochou čerstvě namletého žita spolu s červenou pšenicí z prvního mletí, opět promíchal a přendal do vymazané plechové formy k dalšímu nakynutí. Po dvou hodinách těsto vyběhlo až k okraji formy a byl čas na pečení. Po dalších 45 minutách jsem z formy vyklopil pěkně zvonící i vonící chléb a nechal vychladnout.

Oproti očekávání byl po nakrojení chléb pěkně propečený, chutí a vůní hezky nakyslý, v řezu krásně prosvítala zrna a chutnal fakt dobře.

Po komunikaci s výrobcem mlýnku o podivnosti mletí na mokro jsem až po té zjistil, že existují v jedné modelové řadě 2 druhy, tj. jeden pouze na suché mletí a druhý pouze na mokré mletí a mletí olejnatých semen, který má na konci označení přidané "M". Mno a já jsem si objednal na to suché.
Tak co s tím? Kupovat další mlýnek? Protože mlýnek na suché mletí nelze použít pro mokré a mlýnek na mokré nelze použít na suché mletí.

Mlýnky obou typů v jedné modelové řadě jsou stejné, liší se jen jinak konstruovaným tlačným šnekem, který vyvíjí vyšší tlak při mokrém mletí. I doobjednám tedy jen ten jiný "šnek" a bude mlýnek tzv. 2 v 1, resp. 3 v 1. Suché mletí, mokré mletí a mletí olejnatých semen na pasty či tzv. ořechová másla.

Jen se to trochu vymyká mé zásadě nenakupování blbostí. Tohle není ale žádná blbost, nýbrž praktická a potřebná věc do kuchyně, která se využije opravdu často.

A je to, říká Hetto.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím.Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů.I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní?Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul.A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se oddám &q…

Jak snadno na úspory v domácnosti (11) - není praní jako praní

V dříve zmiňované knize "Domácnost bez odpadu" je také pasáž o alternativách praní prádla, které by zabezpečilo méně nebo vůbec žádný odpad, zejména v podobě obalů pracích prostředků. I já jsem svého času zkoušel tzv. "prací mýdlový sliz", který jsem dříve dělal z tuhého mýdla typu Jelen, prací sody a vody. I přes delší období praní přesahující 3 prací cykly na jednom prádle, kdy se mělo prádlo zbavit předchozích usazenin z klasických pracích prostředků, mě však výsledek moc neuspokojoval. Pravdou je, že jsem toto ještě nezkoušel s mým vlastním 100% přírodním mýdlem, což mě nyní vede k nápadu si opět po čase trochu zaexperimentovat.

Vrátil jsem se tedy k osvědčené klasice v podobě pracího prášku, ale vybral jsem vítěze testů pracích prášků z Drogeríe DM - DenkMit Univerzální prací prášek, který jednak i dle mého posouzení opravdu dobře pere a navíc jedna prací dávka vyjde na 4,- Kč oproti prací dávce 7,- Kč více známého Arielu nebo Persilu.

Tento článek ale není o …

Kvašené zelí s mrkví

Jak se zvyšuje obliba krátce kvašené zeleniny, tak se také zvyšuje četnost zadělávání na novou sklenici.
Včera večer jsem zakládal novou sklenici ze čtvrtky bílého zelí na nudličky, lžičky kmínu, mrkve nakrájené na slabé měsíčky a jeden a půl procenta soli z celkové hmotnosti směsi. Promnout a nechat uležet min. na dvě hodiny. Pak jako obvykle napěchovat lahví do zavařovací sklenice, překrýt fólií a vložit do nádoby při pokojové teplotě na min. čtyři až pět dnů.

Pak se bude debužírovat. Před tím, ale vznikne opět nová sklenice s opět trochu jiným obsahem.
Vlastně, pokaždé si udělám trochu jinou směs.