Přeskočit na hlavní obsah

Hledání tepla

Při kynutí kváskového těsta jsem pravidelně řešil problém s dostatečnou teplotou pro dobrý výsledek, neboť ustálená bytová teplota je mezi 21 a 21,5°C, která je zcela vyhovující pro mne, nikoliv však pro kváskové kynutí.

Onehdy jsem při minimalizaci nepotřebností narazil i na litinovou roznášecí podložku, která slouží jako rozptylovač plamene pro rovnoměrnější vedení tepla pod hrncem, rovněž tak, jako další pečící plocha pro nekvašené placky, popřípadě tortilly. A v neposlední řadě jsem ji využil jako alternativní topidlo pro kynutí, než je vnitřní prostor trouby na pečení. Na rozehřátou plotýnku jsem postavil hrnec a na něj jsem pak posadil mísu s těstem na kynutí. Šlo to báječně, jen nezapomenout včas vypnout hořák  pod litinovou deskou. Horší už to bylo s nakynutím chleba vsazeného do hranaté pečící formy. Šlo to stejným způsobem,  ale už to nebylo tak ideální. A stále jsem musel hlídat plamen pod podložkou a teplotu vzduchu v hrnci.

Pak, při jiné minimalizaci, jsem narazil na dlouho odložené topítko do terária a říkal jsem si zda-li to mám vyhodit, nebo někomu věnovat,  či prodat, či by to šlo ještě nějak jinak využít,  když to hřeje jenom do max. 50°C.

Heuréka!

Zkusil jsem topítko umístit do horní skříňky nad sporákem, kde je zpravidla tepleji než kdekoli v kuchyni, vzhledem k pravidelnému vaření a pečení. Na topítko jsem umístil silnou korkovou podložku, kvůli proudění vzduchu a tím i částečnému ochlazení, a na ní buďto sklenici s čerstvě přiživeným  kváskem nebo zamíchaným těstem na kynutí.

A je to, říká Hetto.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…