Přeskočit na hlavní obsah

Jak se spolehlivě vytrestat

Není tomu tak dlouho, co jsem objednával nějaké obilniny bezplastového obchodu "pytlici.cz".
Balík došel celkem rychle a hned na první pohled bylo poznat, že se opravdu jedná o bezplastový obchod, neboť přišla papírová krabice olepená papírovou lepicí páskou. Po rozbalení na mne juknul bílý papír, který byl z druhé strany lesklý, jakoby potahovaný, které znám z kamenných obchodů, tj. ta příšerná kombinace papíru a plastu.

Ha! Jsem si řekl. Tvrdí jak jsou bezplastový a najednou hned takovouhle zrůdnnost. Už už jsem se chystal, jak im to vytmavím ... ale při snaze oddělit papír od plastové vrstvy jsem zjistil zcela něco jiného. Takže ne papír a plast, ale papír a nějak upravený nějakou hladkou  a i snad voděodpudivou vrstvou. Tak to se mi líbí, tohle se bude hodit na svačiny.

I rozdělil jsem velké kusy na půl a nakonec jsem si poskládal tak 20-25 kousků papíru na svačiny a ukryl je do zásobníku z IKEA, v tomto případě plastového, který by byl jinak vyhozen nejen pro materiál, ze kterého byl vytvořen, ale také pro zbytečnost, neb do něj nebylo co dát.

A šťastně jsem zapoměl.

Dnes jsem si na tyto papíry vzpomněl s tím, že budu potřebovat zabalit větší než malé množství svačin, či spíše množství svačin jindy obvyklých, ale jinak než do balicích "pergamenů" z látky opatřené vrstvou včelího vosku. Což se drahé polovičce trochu ekluje. Nevím proč, ale je to tak.

A světe div se, nějak jsem ty papírový potvory nemohl vůbec najít. Až cca po 15 min. hledání jsem zdvihnul oči do výšin a konečně jsem spatřil ten plastový zásobník naplněný poskládanými svačinovými papíry. Kdybych kdysi ten zásobník včetně tch papírů vyhodil, nemusel jsem se dnes stresovat, hledat a nadávat si.

A pravil bych. "Nic jiného na zabalení tu není, pergameny jsou čistý, tak jedině do papírovýho sáčku, ale bude to za chvíli oschlý." A měl bych klid v duši a ne hlavu plnou nadávek za to, jak jsem zase jednou podlehnul "co kdyby s to mohlo k něčemu hodit".

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se