Přeskočit na hlavní obsah

Jak se spolehlivě vytrestat

Není tomu tak dlouho, co jsem objednával nějaké obilniny bezplastového obchodu "pytlici.cz".
Balík došel celkem rychle a hned na první pohled bylo poznat, že se opravdu jedná o bezplastový obchod, neboť přišla papírová krabice olepená papírovou lepicí páskou. Po rozbalení na mne juknul bílý papír, který byl z druhé strany lesklý, jakoby potahovaný, které znám z kamenných obchodů, tj. ta příšerná kombinace papíru a plastu.

Ha! Jsem si řekl. Tvrdí jak jsou bezplastový a najednou hned takovouhle zrůdnnost. Už už jsem se chystal, jak im to vytmavím ... ale při snaze oddělit papír od plastové vrstvy jsem zjistil zcela něco jiného. Takže ne papír a plast, ale papír a nějak upravený nějakou hladkou  a i snad voděodpudivou vrstvou. Tak to se mi líbí, tohle se bude hodit na svačiny.

I rozdělil jsem velké kusy na půl a nakonec jsem si poskládal tak 20-25 kousků papíru na svačiny a ukryl je do zásobníku z IKEA, v tomto případě plastového, který by byl jinak vyhozen nejen pro materiál, ze kterého byl vytvořen, ale také pro zbytečnost, neb do něj nebylo co dát.

A šťastně jsem zapoměl.

Dnes jsem si na tyto papíry vzpomněl s tím, že budu potřebovat zabalit větší než malé množství svačin, či spíše množství svačin jindy obvyklých, ale jinak než do balicích "pergamenů" z látky opatřené vrstvou včelího vosku. Což se drahé polovičce trochu ekluje. Nevím proč, ale je to tak.

A světe div se, nějak jsem ty papírový potvory nemohl vůbec najít. Až cca po 15 min. hledání jsem zdvihnul oči do výšin a konečně jsem spatřil ten plastový zásobník naplněný poskládanými svačinovými papíry. Kdybych kdysi ten zásobník včetně tch papírů vyhodil, nemusel jsem se dnes stresovat, hledat a nadávat si.

A pravil bych. "Nic jiného na zabalení tu není, pergameny jsou čistý, tak jedině do papírovýho sáčku, ale bude to za chvíli oschlý." A měl bych klid v duši a ne hlavu plnou nadávek za to, jak jsem zase jednou podlehnul "co kdyby s to mohlo k něčemu hodit".

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kvašené zelí s mrkví

Jak se zvyšuje obliba krátce kvašené zeleniny, tak se také zvyšuje četnost zadělávání na novou sklenici.
Včera večer jsem zakládal novou sklenici ze čtvrtky bílého zelí na nudličky, lžičky kmínu, mrkve nakrájené na slabé měsíčky a jeden a půl procenta soli z celkové hmotnosti směsi. Promnout a nechat uležet min. na dvě hodiny. Pak jako obvykle napěchovat lahví do zavařovací sklenice, překrýt fólií a vložit do nádoby při pokojové teplotě na min. čtyři až pět dnů.

Pak se bude debužírovat. Před tím, ale vznikne opět nová sklenice s opět trochu jiným obsahem.
Vlastně, pokaždé si udělám trochu jinou směs.

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto

Ořechové slupky, šípek a jeřáb ptačí

Co mají tyhle tři suroviny společného? Téměř nic, jen mi již nějaký ten pátek leží v sušené podobě doma ve sklenících. Už jsem přidával mletý šípek do koláče, ale ty zrníčka jsou fakt pekelně tvrdá, takže výsledné pochutnání na jinak dobrém koláči to poněkud zhoršilo. Mno, vyzkoušel jsem, zjistil jsem a příští byl již tradičně bez. Samozřejmě jsem dělal šípkový čaj a kam se tou vycmrndlou bezchutí hrabe kupovaný čaj za tímto domácím. Z ořechových skořápek, rozumí se ty vlašské a bez jader, jsem již také dělal čaj a musím potvrdit, že má opravdu zajímavou chuť. A cožpak tedy obě suroviny po malých hrstech nesmíchat, k tomu přihodit i hrst sušených jeřabin ptačích a zalít asi litrem vody a nechat přes noc macerovat. Poté asi deset minut povařit, slít a vychutnávat čaj nevšední chuti.Člověk samou roztažností už neví, co by do té huby strčil, ale s radostí je třeba vychutnat si dobře odvedené dílo. Ono totiž ty šípky natrhat, promýt a každý jednotlivě nožem překrojit podélně na půl, byla …