Přeskočit na hlavní obsah

Jak se spolehlivě vytrestat

Není tomu tak dlouho, co jsem objednával nějaké obilniny bezplastového obchodu "pytlici.cz".
Balík došel celkem rychle a hned na první pohled bylo poznat, že se opravdu jedná o bezplastový obchod, neboť přišla papírová krabice olepená papírovou lepicí páskou. Po rozbalení na mne juknul bílý papír, který byl z druhé strany lesklý, jakoby potahovaný, které znám z kamenných obchodů, tj. ta příšerná kombinace papíru a plastu.

Ha! Jsem si řekl. Tvrdí jak jsou bezplastový a najednou hned takovouhle zrůdnnost. Už už jsem se chystal, jak im to vytmavím ... ale při snaze oddělit papír od plastové vrstvy jsem zjistil zcela něco jiného. Takže ne papír a plast, ale papír a nějak upravený nějakou hladkou  a i snad voděodpudivou vrstvou. Tak to se mi líbí, tohle se bude hodit na svačiny.

I rozdělil jsem velké kusy na půl a nakonec jsem si poskládal tak 20-25 kousků papíru na svačiny a ukryl je do zásobníku z IKEA, v tomto případě plastového, který by byl jinak vyhozen nejen pro materiál, ze kterého byl vytvořen, ale také pro zbytečnost, neb do něj nebylo co dát.

A šťastně jsem zapoměl.

Dnes jsem si na tyto papíry vzpomněl s tím, že budu potřebovat zabalit větší než malé množství svačin, či spíše množství svačin jindy obvyklých, ale jinak než do balicích "pergamenů" z látky opatřené vrstvou včelího vosku. Což se drahé polovičce trochu ekluje. Nevím proč, ale je to tak.

A světe div se, nějak jsem ty papírový potvory nemohl vůbec najít. Až cca po 15 min. hledání jsem zdvihnul oči do výšin a konečně jsem spatřil ten plastový zásobník naplněný poskládanými svačinovými papíry. Kdybych kdysi ten zásobník včetně tch papírů vyhodil, nemusel jsem se dnes stresovat, hledat a nadávat si.

A pravil bych. "Nic jiného na zabalení tu není, pergameny jsou čistý, tak jedině do papírovýho sáčku, ale bude to za chvíli oschlý." A měl bych klid v duši a ne hlavu plnou nadávek za to, jak jsem zase jednou podlehnul "co kdyby s to mohlo k něčemu hodit".

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…