Letos jsem měl sběratelskou mánii. Jak jsem se kdečeho zbytečného z domova zbavoval, tak na druhou stranu jsem zase domů leccos přinesl. Ne tedy leccos zbytečného, ale pouze to, co se dá sníst. Tedy počínaje hruškami, přes jablka až po vlašské ořechy. Tím přinášením se ale rozumí trhání, či sbírání toho, co je volně v přírodě k mání.
A v tomto případě jde o jablka. Ale jen takové minimální množství, avšak vícekrát za sebou. Až se mi v panelákovém uložení začaly kazit nebo scvrkávat. A abych předešel zbytečnému plýtvání, ty zdravé, byť scvrklé jsem nakrájel, odstranil šťopky, popřípadě i nahnilé části, pak nadrtil a smíchat s odstátou vodou v poměru 1:3.
A nechal kvasit. Proč? Proto.
Protože po týdnu se to zcedilo, drť se vyhodila a skvašený výluh se dal do temna zoctovatět.
A co s tím octem? Mno co by? No přeci na kde co.
Na čištění v kuchyni (naprosto ideální), na praní, tedy pouze namísto aviváže, na vlasy místo chemického kondicionéru (úžasný), na čištění pleti (přírodní a bez chemie), na vyplachování úst po čištění zubů (účinně likviduje bakterie), na pití namísto citrónu i jako detoxikace.
Komentáře
Okomentovat