Dnes jsem tak nějak pomýšlel nad takovým budoucím malým závazkem, vyzkoušet po vzoru předchozího "nenakupován zbytečností", stravování pouze s lokálními potravinami a nenakupovat potraviny, či zpracované suroviny, které se nedají lokálně vypěstovat.
Jako příklad uvedu sojovou omáčku, sojové miso pasty, ale také bohužel i takovou cizrnu, která se myslím u nás nedá pěstovat a ostatní ne-lokální suroviny. Nedával bych tomu ale tak dlouhý závazek jako v případě "nenakupování zbytečností, který se snažím držet již devátý měsíc a devátý den z ročního závazku. Ale nedávám si nějaké omezení co se délky výdrže týká. Dospotřebuji ty nakoupené a dál pojedu z lokálních a uvidím. A stejně uvidím, zda-li si nenakupování zbytečností neprodloužím na dobu neurčitou.
Za tu dobu jsem si pořídil futonovou matraci z přírodní bavlny a kokosových vláken a vyměnil tak za stávající IKEA rámovou postel s pružinovou matrací s molitanem. Také jsem ještě pořídil litinovou pánev, rovněž z IKEA, která se však ukázala celkem jako kontroverzní nákup, neboť ji používám jenom občas, tj. cca 4x do měsíce. Dále pak jsem pořídil ruční mlýnek na obilí, který používám opravdu často a to jak pro suché, tak i "mokré" mletí. Tedy u mokrého mletí spíše pro mletí olejnatých semen, které nelze provádět se šnekem pro suché mletí. S tím pak souvisí i nákup knihy od Biolenky "Pečeme z kvásku" a pak i jemné síto pro přesývání mletých mouk. A naposledy i ty 2 sklenice pro domácí kvašení.
Pro zhotovení vánočních dárků jsem také koupil suroviny pro výrobu rostlinných mýdel a pomád, jako jsou různé oleje, másla a vosky, zejména bambucké a kakaové máslo a včelí vosk. Na pomády také tubičky a knoty na svíčky. Většina surovin byla po zpracování určena na dárky i vlastní spotřebu, kde např. na obaly jsem výhradně využil dosavadní zdroje.
Ostatní nákupy jsou již jen nejrůznější potraviny z celého světa. Od Japonska, přes USA, Mexiko, Ukrajinu, Turecko atp. I tyto velmi vzdálené zdroje potravin jsou také dílem mého současného "lokálního" nápadu.
Jako příklad uvedu sojovou omáčku, sojové miso pasty, ale také bohužel i takovou cizrnu, která se myslím u nás nedá pěstovat a ostatní ne-lokální suroviny. Nedával bych tomu ale tak dlouhý závazek jako v případě "nenakupování zbytečností, který se snažím držet již devátý měsíc a devátý den z ročního závazku. Ale nedávám si nějaké omezení co se délky výdrže týká. Dospotřebuji ty nakoupené a dál pojedu z lokálních a uvidím. A stejně uvidím, zda-li si nenakupování zbytečností neprodloužím na dobu neurčitou.
Za tu dobu jsem si pořídil futonovou matraci z přírodní bavlny a kokosových vláken a vyměnil tak za stávající IKEA rámovou postel s pružinovou matrací s molitanem. Také jsem ještě pořídil litinovou pánev, rovněž z IKEA, která se však ukázala celkem jako kontroverzní nákup, neboť ji používám jenom občas, tj. cca 4x do měsíce. Dále pak jsem pořídil ruční mlýnek na obilí, který používám opravdu často a to jak pro suché, tak i "mokré" mletí. Tedy u mokrého mletí spíše pro mletí olejnatých semen, které nelze provádět se šnekem pro suché mletí. S tím pak souvisí i nákup knihy od Biolenky "Pečeme z kvásku" a pak i jemné síto pro přesývání mletých mouk. A naposledy i ty 2 sklenice pro domácí kvašení.
Pro zhotovení vánočních dárků jsem také koupil suroviny pro výrobu rostlinných mýdel a pomád, jako jsou různé oleje, másla a vosky, zejména bambucké a kakaové máslo a včelí vosk. Na pomády také tubičky a knoty na svíčky. Většina surovin byla po zpracování určena na dárky i vlastní spotřebu, kde např. na obaly jsem výhradně využil dosavadní zdroje.
Ostatní nákupy jsou již jen nejrůznější potraviny z celého světa. Od Japonska, přes USA, Mexiko, Ukrajinu, Turecko atp. I tyto velmi vzdálené zdroje potravin jsou také dílem mého současného "lokálního" nápadu.