Přeskočit na hlavní obsah

Po devíti s devíti

Dnes jsem tak nějak pomýšlel nad takovým budoucím malým závazkem, vyzkoušet po vzoru předchozího "nenakupován zbytečností", stravování pouze s lokálními potravinami a nenakupovat potraviny, či zpracované suroviny, které se nedají lokálně vypěstovat.

Jako příklad uvedu sojovou omáčku, sojové miso pasty, ale také bohužel i takovou cizrnu, která se myslím u nás nedá pěstovat a ostatní ne-lokální suroviny. Nedával bych tomu ale tak dlouhý závazek jako v případě "nenakupování zbytečností, který se snažím držet již devátý měsíc a devátý den z ročního závazku. Ale nedávám si nějaké omezení co se délky výdrže týká. Dospotřebuji ty nakoupené a dál pojedu z lokálních a uvidím. A stejně uvidím, zda-li si nenakupování zbytečností neprodloužím na dobu neurčitou.

Za tu dobu jsem si pořídil futonovou matraci z přírodní bavlny a kokosových vláken a vyměnil tak za stávající IKEA rámovou postel s pružinovou matrací s molitanem. Také jsem ještě pořídil litinovou pánev, rovněž z IKEA, která se však ukázala celkem jako kontroverzní nákup, neboť ji používám jenom občas, tj. cca 4x do měsíce. Dále pak jsem pořídil ruční mlýnek na obilí, který používám opravdu často a to jak pro suché, tak i "mokré" mletí. Tedy u mokrého mletí spíše pro mletí olejnatých semen, které nelze provádět se šnekem pro suché mletí. S tím pak souvisí i nákup knihy od Biolenky "Pečeme z kvásku" a pak i jemné síto pro přesývání mletých mouk. A naposledy i ty 2 sklenice pro domácí kvašení.

Pro zhotovení vánočních dárků jsem také koupil suroviny pro výrobu rostlinných mýdel a pomád, jako jsou různé oleje, másla a vosky, zejména bambucké a kakaové máslo a včelí vosk. Na pomády také tubičky a knoty na svíčky. Většina surovin byla po zpracování určena na dárky i vlastní spotřebu, kde např. na obaly jsem výhradně využil dosavadní zdroje.

Ostatní nákupy jsou již jen nejrůznější potraviny z celého světa. Od Japonska, přes USA, Mexiko, Ukrajinu, Turecko atp. I tyto velmi vzdálené zdroje potravin jsou také dílem mého současného "lokálního" nápadu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se