Přeskočit na hlavní obsah

Minimalistické vaření

Ono to mé vaření, nejen ve smaltovaném hrnci, cca v duchu zásad dle serveru "Jíme jinak" je vlastně samo o sobě minimalistické. Nikoliv však proto, že bych snad jedl tak minimálně a připravoval se na přechod na brethariánství, nýbrž vařím denně čerstvé jídlo a protože nechci současně strávit produktivní věk u sporáku, tak se snažím o jednoduchost, v čemž tkví i jistá krása.

Od ranního požívání chleba s čímkoliv nebo sladkých kaší z čehokoliv jsem se zpravidla ustálil na ranním ovoci, cca 30ti minutové pauze a pak opravdu husté polévce s Miso pastou, jednoduše miso polévce. Pravé miso polévky nejspíše nejsou tak přehnaně husté jako jsou ty moje, které dokonale ukojí můj ranní hlad.

Oblíbil jsem si kombinaci na drobno nakrájené kořenové, listové a kulaté zeleniny, tedy pouze tří různých druhů, vařených v zeleninovém vývaru po dobu maximálně 15ti minut spolu s předem na nudličky nakrájené namočené řasy Kombu. Během vaření přidám tu uvařenou obilovinu, jindy zpočátku hned rýži nebo jáhly, tu zase třeba zelenou čočku nebo jiné předem uvařené luštěniny a někdy zpestřím obsah vložením na drobno nakrájených žampionů nebo hlívy.

Když není polévka jak se patří hustá, přidám cca v půlce vaření asi lžíci drceného ovsa,  coby ovesné vločky a spokojenost s dílem se mi vloudí do tváře.
Před vypnutím plamene ještě do malé misky naberu zběračku horkého vývaru a následně rozmíchám vrchovatou lžičku miso pasty. Než vleju hustou tekutinu zpět do hrnce se zeleninou, tak vypínám plamen, promíchám a nechám pár minut pod pokličkou dojít. Naleju do termosek na jídlo nebo talířů a ...

A z čeho byla ta dnešní?

Jedna menší mrkev, podélně rozkrojená na půl a pak nakrájená na tenké měsíčky.
2 listy z kedlubny, včetně řapíků, 2 zelené listy z pórku, nakrájené na nudle
3 tenké plátky celeru rozkrájené na nudličky
2 menší žampiony nakrájené na kostky
Asi 550 ml zeleninového vývaru z odřezků zeleniny a koření
1 plátek předem namočené řasy Kombu, nakrájené na jemné nudličky
2 lžíce předem uvařené cizrny
1 vrchovatá lžička tmavě hnědé miso pasty
Špetka soli
2 lžičky pohankové mouky.

Úsměv ve tváři, před, během i potom.
15 minut vaření bez mého snažení a několik minut navíc na krájení a následné umývání.

Hustá byla, dobrá byla, ale už nezbyla.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…