Přeskočit na hlavní obsah

Pikantně nakvašená

Nyní v zimním období se mi objevuje v mé farmářské bedýnce poněkud více bulv červené řepy a tak nějak je nestačím běžným vařením zpracovat. Přemýšlel jsem tedy, jak je jinak využít a protože mi došlo domácí kysané zelí, tak jsem ji tedy zkusil také zkvasit. Protože jsem se ale dočetl, že červená řepa samotná dost špatně kvasí, musí se smíchat např. se zelím. A proč tedy nevyužít rovněž přebývající čínské zelí.

I oloupal a nastrouhal jsem tedy jednu větší bulvu červené řepy na hrubém struhadle a vložil do větší mísy. Pak jsem přikrájel cca stejné množství čínského zelí na tenčí nudličky a přidal do mísy. Odvažil jsem 1% soli z celkové hmotnosti obou ingrediencí a promíchal a jemně promnul směs rukama, čímž se hezky obarvilo i bledé zelí do červena a ochutnal.

Mno, chuť nic moc, řekl jsem si. Chtělo by to nějak ozvláštnit. I padlo mi oko na delší dobu nevyužitou pálivou omáčku Sriracha. Protože je fakt pálivá až hanba, přidal jsem jen pár kapek, tedy přesněji cca 7-10, opět promíchal a celou směs nechal pod pokličkou cca 2 hodiny odpočinout.

Pak jsem vzal vypařenou 0,7 l sklenici a začal ji po částech plnit za průběžného pěchování pomocí menší lahvičky od sojové omáčky, což je mnohem šikovnější, než vtlačovat a pěchovat čímkoliv jiným. Za chvíli se nad směsí začala vytlačovat tekutina a pokračoval jsem až byla směs jednak cca 1 cm pod hrdlo a zcela ponořená ve vlastní šťávě. Přikryl jsem sklenici potravinářskou fólií a zajistil gumičkou. Sklenici jsem umístil do velkého kelímku od kysaného zelí pro případ, že by byla tekutina vytlačena kvasícím obsahem ven ze sklenice a ponechal svému osudu asi 5 dnů při pokojové teplotě.

Bomba!

Kdybych neměl minimalistickou brzdu, jistě bych to sežral najednou, ať mě pálí huba jak chce.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kvašené zelí s mrkví

Jak se zvyšuje obliba krátce kvašené zeleniny, tak se také zvyšuje četnost zadělávání na novou sklenici.
Včera večer jsem zakládal novou sklenici ze čtvrtky bílého zelí na nudličky, lžičky kmínu, mrkve nakrájené na slabé měsíčky a jeden a půl procenta soli z celkové hmotnosti směsi. Promnout a nechat uležet min. na dvě hodiny. Pak jako obvykle napěchovat lahví do zavařovací sklenice, překrýt fólií a vložit do nádoby při pokojové teplotě na min. čtyři až pět dnů.

Pak se bude debužírovat. Před tím, ale vznikne opět nová sklenice s opět trochu jiným obsahem.
Vlastně, pokaždé si udělám trochu jinou směs.

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto

Ořechové slupky, šípek a jeřáb ptačí

Co mají tyhle tři suroviny společného? Téměř nic, jen mi již nějaký ten pátek leží v sušené podobě doma ve sklenících. Už jsem přidával mletý šípek do koláče, ale ty zrníčka jsou fakt pekelně tvrdá, takže výsledné pochutnání na jinak dobrém koláči to poněkud zhoršilo. Mno, vyzkoušel jsem, zjistil jsem a příští byl již tradičně bez. Samozřejmě jsem dělal šípkový čaj a kam se tou vycmrndlou bezchutí hrabe kupovaný čaj za tímto domácím. Z ořechových skořápek, rozumí se ty vlašské a bez jader, jsem již také dělal čaj a musím potvrdit, že má opravdu zajímavou chuť. A cožpak tedy obě suroviny po malých hrstech nesmíchat, k tomu přihodit i hrst sušených jeřabin ptačích a zalít asi litrem vody a nechat přes noc macerovat. Poté asi deset minut povařit, slít a vychutnávat čaj nevšední chuti.Člověk samou roztažností už neví, co by do té huby strčil, ale s radostí je třeba vychutnat si dobře odvedené dílo. Ono totiž ty šípky natrhat, promýt a každý jednotlivě nožem překrojit podélně na půl, byla …