Přeskočit na hlavní obsah

Pikantně nakvašená

Nyní v zimním období se mi objevuje v mé farmářské bedýnce poněkud více bulv červené řepy a tak nějak je nestačím běžným vařením zpracovat. Přemýšlel jsem tedy, jak je jinak využít a protože mi došlo domácí kysané zelí, tak jsem ji tedy zkusil také zkvasit. Protože jsem se ale dočetl, že červená řepa samotná dost špatně kvasí, musí se smíchat např. se zelím. A proč tedy nevyužít rovněž přebývající čínské zelí.

I oloupal a nastrouhal jsem tedy jednu větší bulvu červené řepy na hrubém struhadle a vložil do větší mísy. Pak jsem přikrájel cca stejné množství čínského zelí na tenčí nudličky a přidal do mísy. Odvažil jsem 1% soli z celkové hmotnosti obou ingrediencí a promíchal a jemně promnul směs rukama, čímž se hezky obarvilo i bledé zelí do červena a ochutnal.

Mno, chuť nic moc, řekl jsem si. Chtělo by to nějak ozvláštnit. I padlo mi oko na delší dobu nevyužitou pálivou omáčku Sriracha. Protože je fakt pálivá až hanba, přidal jsem jen pár kapek, tedy přesněji cca 7-10, opět promíchal a celou směs nechal pod pokličkou cca 2 hodiny odpočinout.

Pak jsem vzal vypařenou 0,7 l sklenici a začal ji po částech plnit za průběžného pěchování pomocí menší lahvičky od sojové omáčky, což je mnohem šikovnější, než vtlačovat a pěchovat čímkoliv jiným. Za chvíli se nad směsí začala vytlačovat tekutina a pokračoval jsem až byla směs jednak cca 1 cm pod hrdlo a zcela ponořená ve vlastní šťávě. Přikryl jsem sklenici potravinářskou fólií a zajistil gumičkou. Sklenici jsem umístil do velkého kelímku od kysaného zelí pro případ, že by byla tekutina vytlačena kvasícím obsahem ven ze sklenice a ponechal svému osudu asi 5 dnů při pokojové teplotě.

Bomba!

Kdybych neměl minimalistickou brzdu, jistě bych to sežral najednou, ať mě pálí huba jak chce.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…