Přeskočit na hlavní obsah

Pomalý hrnec nebo crock-pot

Myslím, že crock-pot, nebo-li pomalý hrnec, je ideální minimalistická kuchyňská pomůcka.
Dá se v něm vařit, dusit, péct a to dokonce i chléb. A bez námahy, stání u hrnce a hlídání pokličky a vařit třeba přes noc nebo po dobu, když jste v práci.

Mám velmi dlouhou dobu vyzkoušeno, jen v poslední době jej nějak zanedbávám, samozřejmě ke své škodě. Tedy kromě podzimního sušení různých plodů, kde se také osvědčil. Dnes jsem pekl křídla ze svatomartinské husy a kuřete, to už svatomartinské nebylo :-). Brzo ráno jsem jen osolil,  okmínoval a posypal v ruce drceným sušeným rozmarýnem a dal na dvě hodiny na vyšší stupeň a zbytek už na nižší stupeň, celkem tedy téměř sedm hodin.

Těsně před obědem jsem vytvořil hrstkou polévku ze zeleninového vývaru a vody, po hrstech kořenové petržele na nudličky, na proužky nakrájených kapustových listů,  kde na tvrdých částech jsem si pochutnal při krájení, sušené mrkve, na kostky krájených žampiónů, na hrubou mletého ovsa, přes noc namočené hnědé čočky, vyprané rýže, trochy rozmarýnu (jsem já to ale dnes rozmarný), větší náběr mezi tři prsty majoránky, dvou bobkových listů a čtyř kuliček nového koření. Po vypnutí přidány dvě víčka sojové omáčky a třetina víčka umeocta. Před nalitím do talíře jsem do něj na každou porci prolisoval stroužek česneku.

Přílohou byly včera pařené kváskovo-pohankové knedlíky a dušené červené zelí na víně v obdobě dle receptu na blogu Kuchařky ze Svatojánu. Před podáváním knedlíkové šišky z hrnků nakrájet na plátky a na chvilku napařit.

Do rendlíku lžíce oleje, pak na proužky nakrájená půlka velké cibule a na vrch na nudličky pokrájená čtvrtka z menšího červeného zelí bez košťálu. Čtvrt lžičky ve hmoždíři nadrceného fenyklu, trocha soli a chvilku zasmažit, ale nemíchat. Pak podlít cca deci červeného vína a nechat dusit do poloměkka opět bez míchání, tj. nenechat rozbřednout. Ke konci lžička melasy a 5 lžiček domácího jablečného octa. Tady jsem už krátce míchal :-)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…