Přeskočit na hlavní obsah

Poprvé, i podruhé

I přes všechnu tu snahu to někdy prostě nevyjde, ... tedy ne tak úplně.

Jak si tak poslední dobou vařím ve smaltovaném rendlíku, tak se mi to líbí, že ...

že si říkám, že by se mi hodil ještě jeden menší a vyšší,  přesně takový, který jsem viděl, když jsem vybíral ten současný. Ale protože jsem nedostál svého slibu, kdy vyhodím ten nerezový rendlík s rozviklaným držátkem, který měl být nahrazen tím smaltovaným, tak další kousek už nepotřebuju.

I stále jsem si to opakoval, jedouce kolem M.A.T.u, až jsem se sám sobě divil,  když to auto, v němž jsem seděl, zaparkovalo v blízkosti obchodu a mé nohy mě tak nesly ke vchodovým dveřím. Zabral jsem ke vstupu, avšak dveře se oproti obvyklému hladkému otočení ani nepohnuly. Zabral jsem ještě jednou a stále jsem byl na stejném místě před obchodem. Hodil jsem tedy oko na sousední dveře,  které jsou obvykle jako výstupní a teprve si tak  všimnul upozornění na probíhající inventuru.

I otočil jsem se, poděkoval otočením očí v sloup za prozřetelnost a ochranu před zhýralostí z nakupování nepotřebného a odkráčel do auta dokončit cestu do dříve zamýšleného cíle.

Tak to bylo poprvé. A jak to bylo podruhé?
Inu, skoro stejně. "Nesmíš, nesmíš! Něco sis slíbil, vařit máš v čem!", jsem si tak opakoval, když jsem cca za dva, tři dny jel opět kolem obchodu a očkem mrknul zda-li inventura pokračuje,  či ne. A než jsem se nadál, stojím před regálem a koukám na hrnce. Beru do ruky podobný ale nízký. Poklička byla nějak zapadlá a síla plechu také neodpovídala 2 mm. I mrknul jsem ještě na jeden a také jsem jej nakonec zavrhnul.

Opět jsem poděkoval za prozřetelnost a ochranu, tentokrát bez otáčení očních bulv a vykročil v ústrety spokojenému minimalistickému životu bez zbytečného nakupování.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím.Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů.I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní?Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul.A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se oddám &q…

Zkušenosti s futonem

Není to tak dlouho, asi týden, co mě přes Hangouts oslovil jeden z čtenářů blogu s dotazem na zkušenosti s používáním futonu a s nápadem napsat nějakou recenzi. Sám se rozhodoval, že by si futon pořídil také a zajímal se o informace.

Chvíli jsem musel hledat, jak v historii článků, tak i v Google Drive, kdy že jsem si ten futon vlastně pořídil. A kdo hledá, najde. Článek pod názvem "The new mattress / Nová matrace" je z 22.7.2015. To to ale panečku utíká.


Vidíte! Vypadá stále jako nová. No aby ne. Pravidelně cca á jeden měsíc takto na stojačku provětraná, proklepaná a odpočatá. Pak se navrátí na dřevěný rošt obrácená na opačnou stranu, než byla položená předtím. Bavlněné prostěradlo a mohu opět usednou i ulehnout.
Manipulace s ní je trochu obtížnější, neboť je to přeci jen 17 kg živé váhy a nedá se ani přehnout, ani smotat jako molitan. A spaní je takové, jak jsem chtěl. Tvrdé, ne však jako prkno, ale ne zas tak měkké, jako byla předchozí pružinová matrace. Prostě pro mé pot…

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto