Přeskočit na hlavní obsah

Poprvé, i podruhé

I přes všechnu tu snahu to někdy prostě nevyjde, ... tedy ne tak úplně.

Jak si tak poslední dobou vařím ve smaltovaném rendlíku, tak se mi to líbí, že ...

že si říkám, že by se mi hodil ještě jeden menší a vyšší,  přesně takový, který jsem viděl, když jsem vybíral ten současný. Ale protože jsem nedostál svého slibu, kdy vyhodím ten nerezový rendlík s rozviklaným držátkem, který měl být nahrazen tím smaltovaným, tak další kousek už nepotřebuju.

I stále jsem si to opakoval, jedouce kolem M.A.T.u, až jsem se sám sobě divil,  když to auto, v němž jsem seděl, zaparkovalo v blízkosti obchodu a mé nohy mě tak nesly ke vchodovým dveřím. Zabral jsem ke vstupu, avšak dveře se oproti obvyklému hladkému otočení ani nepohnuly. Zabral jsem ještě jednou a stále jsem byl na stejném místě před obchodem. Hodil jsem tedy oko na sousední dveře,  které jsou obvykle jako výstupní a teprve si tak  všimnul upozornění na probíhající inventuru.

I otočil jsem se, poděkoval otočením očí v sloup za prozřetelnost a ochranu před zhýralostí z nakupování nepotřebného a odkráčel do auta dokončit cestu do dříve zamýšleného cíle.

Tak to bylo poprvé. A jak to bylo podruhé?
Inu, skoro stejně. "Nesmíš, nesmíš! Něco sis slíbil, vařit máš v čem!", jsem si tak opakoval, když jsem cca za dva, tři dny jel opět kolem obchodu a očkem mrknul zda-li inventura pokračuje,  či ne. A než jsem se nadál, stojím před regálem a koukám na hrnce. Beru do ruky podobný ale nízký. Poklička byla nějak zapadlá a síla plechu také neodpovídala 2 mm. I mrknul jsem ještě na jeden a také jsem jej nakonec zavrhnul.

Opět jsem poděkoval za prozřetelnost a ochranu, tentokrát bez otáčení očních bulv a vykročil v ústrety spokojenému minimalistickému životu bez zbytečného nakupování.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kvašené zelí s mrkví

Jak se zvyšuje obliba krátce kvašené zeleniny, tak se také zvyšuje četnost zadělávání na novou sklenici.
Včera večer jsem zakládal novou sklenici ze čtvrtky bílého zelí na nudličky, lžičky kmínu, mrkve nakrájené na slabé měsíčky a jeden a půl procenta soli z celkové hmotnosti směsi. Promnout a nechat uležet min. na dvě hodiny. Pak jako obvykle napěchovat lahví do zavařovací sklenice, překrýt fólií a vložit do nádoby při pokojové teplotě na min. čtyři až pět dnů.

Pak se bude debužírovat. Před tím, ale vznikne opět nová sklenice s opět trochu jiným obsahem.
Vlastně, pokaždé si udělám trochu jinou směs.

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto

Ořechové slupky, šípek a jeřáb ptačí

Co mají tyhle tři suroviny společného? Téměř nic, jen mi již nějaký ten pátek leží v sušené podobě doma ve sklenících. Už jsem přidával mletý šípek do koláče, ale ty zrníčka jsou fakt pekelně tvrdá, takže výsledné pochutnání na jinak dobrém koláči to poněkud zhoršilo. Mno, vyzkoušel jsem, zjistil jsem a příští byl již tradičně bez. Samozřejmě jsem dělal šípkový čaj a kam se tou vycmrndlou bezchutí hrabe kupovaný čaj za tímto domácím. Z ořechových skořápek, rozumí se ty vlašské a bez jader, jsem již také dělal čaj a musím potvrdit, že má opravdu zajímavou chuť. A cožpak tedy obě suroviny po malých hrstech nesmíchat, k tomu přihodit i hrst sušených jeřabin ptačích a zalít asi litrem vody a nechat přes noc macerovat. Poté asi deset minut povařit, slít a vychutnávat čaj nevšední chuti.Člověk samou roztažností už neví, co by do té huby strčil, ale s radostí je třeba vychutnat si dobře odvedené dílo. Ono totiž ty šípky natrhat, promýt a každý jednotlivě nožem překrojit podélně na půl, byla …