Přeskočit na hlavní obsah

Palačinky jinak

Palačinky mám sice rád, ale nerad jsem je dělal. Dříve jsem dělal také americké palačinky, které spíše připomínají naše lívance, jen jsou bez přidaného droždí a zkoušel jsem i variantu bez vajec a také to šlo.

Nyní jsem v receptech an webu Jíme Jinak narazil na děsně pohodové palačinky pouze z pohankové mouky, kterou si čerstvě namelu z pohanky lámanky nebo neloupané pohanky, či zkombinuji obojí.

Ve zmíněném receptu je na jeden hrnek pohanky tři hrnky vody, já dal dva a půl a pak jsem ještě přisypal trochu pohanky, neboť se mi to zdálo moc řídké a na pánvi to také moc pěnilo. Takže po smíchání šla směs do lednice na odpočinek a mezi tím se připravila náplň.

Do kastrůlku asi lžíce oleje a zpěnit cibuli. Pak přidat na drobno nakrájený jeden velký žampion, na jemno nakrájený česnek, nastrouhaný kousek zázvoru, na drobno jeden topinambur a na jemné nudličky asi třetina kořenu petržele a na fleky nakrájený domácí seitan. Mezi tři prsty tymiánu, soli a malinko podlít a dusit ve stylu nishime. Nakonec přidat čtvrt víčka umeocta, jedno víčko sójovky. Vypnout a nechat dojít.

Rozpálit pánev, jen jednou a trošičkou oleje a rozetřít mašlovačkou. Pak nalít asi třičtvrtě naběračky a rozlít po pánvi. Až se začnou okraje zvedat, tak otočit.  Povrch je takový hezky dírkovaný. Při rozlívání další palačinky již bez oleje. Na hotové palačinky naklást dušenou zeleninu, zatočit nebo přehnout. Na talíř přidat kvašenou zeleninu a už se může dlabat.

Palačinky jsem dělal na dvakrát, tj. po příchodu z práce před odchodem na angličtinu a pak po ní, aby byly připravené na druhý den k večeři, tentokrát trochu na sladko.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se