Přeskočit na hlavní obsah

Rejdit jako kuna

Dnes do mě asi vjela nějaká předjarní energie, neboť jsem hned po ránu, kromě domácí přípravy snídaně a oběda se svačinou, také rejdil jako kuna v pracovních šuplíkových kontejnerech.

Jejich dlouho nepovšimnutý obsah projel mojí minimalizační technikou a jeden z kontejnerů se již jeví jako zbytečný a ten druhý zeje poloprázdnotou. Je zajímavé, jak rychle se prázdné šuplíky zaplní, obdobně jak se zaplní nový harddisk digitálním smetím, kterým je ale neskutečně obtížné se prohrabat a zjistit, co je zapotřebí, co se může hodit do koše a co třeba archivovat pro případ "co kdyby". Ale jak znám tyto "co kdyby" případy, tak po roce ani ťuk.

A odpoledne se mi kunění ještě drželo, neboť jsem připravil večeři ze včera zadělaného a ráno uvařeného seitanu:

Hrnek s vodou vložit do mrazáku pro rychlejší vychlazení.
Polovinu z bochníku seitanu, nakrájet na plátky a ty zase příčně na půl. V mističce rozmíchat tři prolisované česneky, dvě lžíce oleje a lžíci sojovky a marinádou proložit seitan a nechat chvíli odležet.

Mezi tím oloupat a nakrájet celer na kolečka a ty pak na čtvrtky. Červenou řepu také na kolečka a ty pak na čtyři široké pruhy. Dva kapustové listy zbavené tuhého řapíku na čtvrtiny. Do kastrůlku voda, pak pařáček a do něj nakrájená zelenina a nechat pařit cca 7-10 min.

A ještě rozdělat cca půl hrnku pohankové mouky s ledovou vodou z mrazáku do řídkého těstíčka, omáčet v ní pouze napařené celerové plátky a krátce osmažit ve Woku v louži rozpáleného oleje. Přebytečný olej slít a ponechat tak cca jednu lžíci a orestovat na drobno nakrájenou cibuli. Pak přihodit marinované seitanové plátky a z lehka osmažit, aby česnek nezhořknul.

Prohřát včerejší kaši z vařených jáhel s ovsem a lněným semínkem. Poskládat k sobě a ještě přidat kvašenou zeleninu a ...

Dokončit pohodovým mytím nádobí, rozepsáním jídelníčku na dva dny dopředu (to se mi ještě nikdy nepodařilo) a radostným psaním článku do blogu.

Kunění, kunění, přitom žádné funění.

http://hetto.eu
http://www.ionantha.cz
http://picasaweb.google.com/fototrilobit
http://about.me/martinhetto

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…