Každé nakupování skýtá v sobě určité riziko. Ať už jde o potraviny, které se mohou v krátké době zkazit nebo o jiné výrobky, které se svým způsobem také mohou pokazit, respektive porouchat. A je celkem jedno, zda-li se jedná o zbytnou či nezbytnou věc. Prostě zboží nerozlišuje, zda-li jste minimalista nebo shopaholic.
Můj nedávný nákup termosek na jídlo ESBIT 0,75 l byl také jakýmsi trestem, byť termosky na jídlo této značky používám opravdu denně a nemohu říct, že jde o nepotřebnou věc. Možnájde o zbytnou věc. Jistě, mohu nosit jídlo do práce ve sklenici se šroubovacím uzávěrem, jak jsem to dělával před ESBITkama, ale sklenice se může rozbít, což se sice dosud nestalo, ale črt nikdy nespí. Jde jen o čas a příležitost.
Co je však hlavní, že i když s sebou vezmete horké jídlo, tak než se k němu v poledne dostanete, je již při pokojové teplotě. Ano, vím. Znám mikrovlnku. Ale to není řešení pro mě.
Ale zpět k nákupu ESBIT termosek na jídlo. Objednal jsem si jí počátkem ledna. Dodavatel ji v té době neměl skladem, ale byla za dobrou cenu, tak se "vyplatilo" počkat. Byla nakonec až v půlce února. A jedna z nich vydržela plnit svoji funkci pouhý týden. Dnes mi při nahřívání termosky zůstal spodní díl se závitem v termosce a vrchní díl uzávěru v ruce.
Takže co s tím. No co! Reklamovat přeci.
Najít originál obal, doklad o platbě, termosku zabalit, poslat s pojištěním, poslat reklamační email obchodníkovi a pak už jen čekat. Obchodník se na email ozval telefonicky celkem rychle a přislíbil zaslání nové termosky obratem, jakmile ta porouchaná dorazí.
No, není to trest minimalistovi za nakupování?
Kdybych opravdu nic nenakupoval, nemusel bych se obtěžovat s čekáním, potížema s uzavíráním, s reklamováním. Nebyl bych natěšený a pak rozladěný. Nosil bych jen stále sklenice a jedl jídla s pokojovou teplotou.
Jde o věci, ne o zdraví. Tak proč si s tím příliš lámat hlavu. Žít v radosti a trable s věcmi hodit za hlavu.
Můj nedávný nákup termosek na jídlo ESBIT 0,75 l byl také jakýmsi trestem, byť termosky na jídlo této značky používám opravdu denně a nemohu říct, že jde o nepotřebnou věc. Možnájde o zbytnou věc. Jistě, mohu nosit jídlo do práce ve sklenici se šroubovacím uzávěrem, jak jsem to dělával před ESBITkama, ale sklenice se může rozbít, což se sice dosud nestalo, ale črt nikdy nespí. Jde jen o čas a příležitost.
Co je však hlavní, že i když s sebou vezmete horké jídlo, tak než se k němu v poledne dostanete, je již při pokojové teplotě. Ano, vím. Znám mikrovlnku. Ale to není řešení pro mě.
Ale zpět k nákupu ESBIT termosek na jídlo. Objednal jsem si jí počátkem ledna. Dodavatel ji v té době neměl skladem, ale byla za dobrou cenu, tak se "vyplatilo" počkat. Byla nakonec až v půlce února. A jedna z nich vydržela plnit svoji funkci pouhý týden. Dnes mi při nahřívání termosky zůstal spodní díl se závitem v termosce a vrchní díl uzávěru v ruce.
Takže co s tím. No co! Reklamovat přeci.
Najít originál obal, doklad o platbě, termosku zabalit, poslat s pojištěním, poslat reklamační email obchodníkovi a pak už jen čekat. Obchodník se na email ozval telefonicky celkem rychle a přislíbil zaslání nové termosky obratem, jakmile ta porouchaná dorazí.
No, není to trest minimalistovi za nakupování?
Kdybych opravdu nic nenakupoval, nemusel bych se obtěžovat s čekáním, potížema s uzavíráním, s reklamováním. Nebyl bych natěšený a pak rozladěný. Nosil bych jen stále sklenice a jedl jídla s pokojovou teplotou.
Jde o věci, ne o zdraví. Tak proč si s tím příliš lámat hlavu. Žít v radosti a trable s věcmi hodit za hlavu.