Přeskočit na hlavní obsah

Že jsem to už neudělal dřív ...

... zrovínka dnes, v jednom komentáři na serveru Jíme Jinak, jsem se podivoval nad existencí nutného zla v podobě dvířek horních skříněk kuchyňské linky.

To neustálé otevírání a zavírání, popřípadě odklánění vzad, pokud jednak potřebujete cokoliv vpravo, či vlevo od aktuální pozice a jednak nechcete s každou hloupostí opětovně otevírat a zavírat ten nemožný vynález. 

U spodních skříněk mi to až tak nevadí,  ale i zde jsem již viděl hezké alternativy v podobě textilních závěsů, kterými si lze obarvit kuchyňskou linku dle svých momentálních potřeb, situací, nálad, či ročního období. A když tak vzpomínám na dětství, tak tuto vychytávku již měla moje babička. A jak jsem koukal na videa s Kuchařkou ze Svatojánu, tak je tuším má v kuchyni i paní Francová

A jak tomu tak už u mne občas bývá,  po návratu z práce a přípravě večeře mne popadla náhlá lítost a už to jelo. Tedy ty horní dvířka jely. Pryč ze svých pozic i se závěsy (rozuměj panty).

Óóó jak přehledné, světlé a ihned dostupné je všechno po čem tak poměrně často sahám.
Jen dvoje menší dvířka zůstala na pozici, aby uchovala v temnu potraviny, které by na světle trpěly a pak skříňka na kynutí nad sporákem,  kde dvířka jednak zabraňují nežádoucímu lapání vystupující páry a jednak uchovávají vnitřní prostor o něco teplejší než je okolní vzduch.

Žijte v radosti a v minimalizaci na postupu. Martin Hetto

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se