Přeskočit na hlavní obsah

Deplastizační výměna

Po oslavě roku bez nakupování zbytečností jsem se tak říkajíc skoro utrhl ze řetězu. Každou chvíli jsem někde v internetových e-shopech nebo kamenných obchodech a okoukávám zboží, které se mi líbí a jaké by se mi mohlo hodit. Naštěstí mám ale za ten rok vybudovanou nákupní brzdu v podobě, "líbí se mi to, chtěl bych to. Ale potřebuji to? Ne, nepotřebuji. Mno, v případě, že bych to začal potřebovat, vím kde to najdu a jdu opět dál".

Samozřejmě neplatí pro výměny něčeho současného plastového za něco neplastového. Kupříkladu asi již po třetí jsem si říkal, že by to chtělo konečně vyměnit ten sekáček / mlýnek co má celoplastové nádobky na drcení a jehož stěny jsou dosti ošoupané a poničené. Čímž také do sebe dostávám fujtajbl chemii z plastů, neboť používám opravdu často. A když už sem tak brouzdal po e-shopech, narazil jsem na nerezovou variantu zn. Princess, kde kromě nerezového těla motoru byly hlavně nádobky nerezové, jak pro sekáček (čtyři čepele), tak pro mlýnek (dvě čepele). I zakoupil jsem a po vybalení jsem opět čuměl jako vrána z rána. Sice nerezová nádobka, ale černo-plastové dno pod sekacími noži. Ííííkkk!!!

Bych je mlátil po hlavě. Nu což, co v dnešní době plastové také chtít za zázraky v této cenové kategorii. Pokud bych si objednal nějakej multifunkční bazmek za sedmnáct tisíc, tak ten měl celo-nerezovou nádobu i s vrtulí a dokonce se v něm dá i programovatelně vařit až do 160°C.

A co s tím stávajícím Philips Cucina HR2860? Jen tak vyhazovat se mi nechce, neboť je stále funkční a jistě jej ještě někdo využije, tedy ten, kdo netrpí plastovou mánií. Tedy nabídnu na serveru Nevyhazujto.cz. Vypulíroval jsem jej k nepoznání a je jako novej. Až na ty odrhnutý plastový nádobky v okolí drtících nožů.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se