Přeskočit na hlavní obsah

Makový jáhelník nebo jáhlový makovec

To je ale dilema. Ať tak, či onak, máku tu mám stále jako máku a je třeba jej upotřebiti dříve, než ho spotřebují potravinoví moli.

Po předchozím jáhlovém koláči s mákem jsem nyní udělal zcela něco jiného. Ta jinakost tkví jednak v paření, nikoliv v pečení a jednak v dokonalém promíchání všech ingrediencí před plněním formy a nikoliv vrstvení těch dvou hlavních surovin.

Tři čtvrtě hrnku jáhel i máku dát vařit ve dvojnásobném objemu vody, než je společný objem obou suchých ingrediencí, což prakticky znamená ve třech hrncích vody, nebo polovině vody a polovině moštu. Po zmizení vody z povrchu vypnout a nechat přikryté  cca půl hodiny dojít.

Do mísy půl hrnku hrozinek nebo rozinek :-) a půl hrnku nadrcených slunečnicových semínek, dvě lžíce javorového sirupu a ti, co vaří bez moštu, tak ještě vrchovatou lžíci Sladěnky rozmíchané v půl hrnku teplé vody.

Přidat částečně prochladlou uvařenou směs, asi tři lžíce oleje a postupně vmíchat asi tři čtvrtě hrnku pohankové mouky, či více, plus asi lžička jedlé sody.  Mělo by vzniknout hustější, přesto ale stále tekoucí těsto. O krapínek hustější, než na třenou bábovku.

Vlít do vymazané a kokosem, či jinak vysypané, formy. Tu pak šupnout do většího hrnce s trochou vařící vody, která by se však během tři čtvrtě hodiny neměla zcela odpařit a zároveň coby vroucí a bublající, by neměla stříkat do nádoby s těstem. Pokud nechcete tak moc špekulovat, hupsněte s tím do trouby rozhicované na nějakých sto osmdesát stupňů pana Celsia a ponechte asi 25 minut a vyzkoušejte špejlí, zdali je pečení u konce nebo je nutno ještě nějakou tu minutku přidat.

Jak to chutná? Tak to skutečně nevím. Asi tak v půlce psaní jsem upařený makový jáhelník nebo snad jáhlový makovec teprve vyndal z páry a nechal vychladnout. Nejsou v tom žádné špatné ingredience a složení je podobné zmíněnému koláči, tak neočekávám žádnou zradu.

Žiju v radosti z paření a pečení původně dušené rýže Basmati, po vyvaření vody před dokončením psaní.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se