Přeskočit na hlavní obsah

Minimalistovo ponaučení

Nevím, čím to, ale včera jsem kupříkladu zcela zapomněl na vařící se bílé fazole, až si mě po notné chvíli zavolaly, resp. přitáhly pozornost prazvláštním odérem.
Inu přihodí se občas nějaká ta nehoda.

Fazole jsem propláchnul, oddělil ještě ty bílé a od těch ostatních jsem oddělil tu spálenou část a ráno jsem z nich udělal takovou zauzenou fazolovou polévku. Dobrá byla a zaplať Pánbůh už nezbyla.

A dnes se dobré a naučné věci dály zas.

Nerad smažím. Jasná věc! Moc použitého a i spáleného oleje. Ale tempura se jinak udělat nedá a mě také nějak nic jiného nenapadlo, než se na ni vrhnout.

Do kastrůlku troška vody, pařáček a do  něj šest, na tenká asi tři až čtyři milimetry tlustá kolečka celeru. V jiném kastrolu půl hrnku oprané kulatozrnné rýže, půl hrnku červené čočky a tři odměrky lněného semínka spolu s dva a půl hrnkem vody a špetkou drcené řasy Wakame. Vařit do zdírkování povrchu, pak vypnout a nechat dojít.

Když se začne vařit shora uvedená směs, vyndat vychladit napařený celer a připravit si tempurovací těstíčko z hrnku pohankové mouky, jedné odměrky lahůdkového droždí, špetky soli a třičtvrtě hrnku vody a čtvrt hrnku ledově studené ovesné smetany. Zamícháno a vytvořeno husté, přesto tekuté těstíčko.

V malém rendlíku rozpálit asi dva centimetry oleje a postupně smažit do zlatova v těstíčku namočený celer a pak i na jednotlivá kolečka rozdrobená jedna cibule.
 
Pak je dobré plotýnku pod rendlíkem nezapomenout vypnout, byť je rendlík přikrytý,  aby vysmažený olej tolik nečpěl. A Martine div se, on po chvíli čpěl a po odklopení pokličky, abych zjistil proč že to čpí, blafnul a plápolal veselým a bujným plamenem doprovázený pěkně smrdutým kouřem.

A z toho plyne ponaučení:
"Když něco neděláš rád, tak to ale opravdu nedělej!"

Žít v radosti neznamená dělat blbosti.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím.Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů.I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní?Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul.A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se oddám &q…

Zkušenosti s futonem

Není to tak dlouho, asi týden, co mě přes Hangouts oslovil jeden z čtenářů blogu s dotazem na zkušenosti s používáním futonu a s nápadem napsat nějakou recenzi. Sám se rozhodoval, že by si futon pořídil také a zajímal se o informace.

Chvíli jsem musel hledat, jak v historii článků, tak i v Google Drive, kdy že jsem si ten futon vlastně pořídil. A kdo hledá, najde. Článek pod názvem "The new mattress / Nová matrace" je z 22.7.2015. To to ale panečku utíká.


Vidíte! Vypadá stále jako nová. No aby ne. Pravidelně cca á jeden měsíc takto na stojačku provětraná, proklepaná a odpočatá. Pak se navrátí na dřevěný rošt obrácená na opačnou stranu, než byla položená předtím. Bavlněné prostěradlo a mohu opět usednou i ulehnout.
Manipulace s ní je trochu obtížnější, neboť je to přeci jen 17 kg živé váhy a nedá se ani přehnout, ani smotat jako molitan. A spaní je takové, jak jsem chtěl. Tvrdé, ne však jako prkno, ale ne zas tak měkké, jako byla předchozí pružinová matrace. Prostě pro mé pot…

Jak snadno na úspory v domácnosti (11) - není praní jako praní

V dříve zmiňované knize "Domácnost bez odpadu" je také pasáž o alternativách praní prádla, které by zabezpečilo méně nebo vůbec žádný odpad, zejména v podobě obalů pracích prostředků. I já jsem svého času zkoušel tzv. "prací mýdlový sliz", který jsem dříve dělal z tuhého mýdla typu Jelen, prací sody a vody. I přes delší období praní přesahující 3 prací cykly na jednom prádle, kdy se mělo prádlo zbavit předchozích usazenin z klasických pracích prostředků, mě však výsledek moc neuspokojoval. Pravdou je, že jsem toto ještě nezkoušel s mým vlastním 100% přírodním mýdlem, což mě nyní vede k nápadu si opět po čase trochu zaexperimentovat.

Vrátil jsem se tedy k osvědčené klasice v podobě pracího prášku, ale vybral jsem vítěze testů pracích prášků z Drogeríe DM - DenkMit Univerzální prací prášek, který jednak i dle mého posouzení opravdu dobře pere a navíc jedna prací dávka vyjde na 4,- Kč oproti prací dávce 7,- Kč více známého Arielu nebo Persilu.

Tento článek ale není o …