Přeskočit na hlavní obsah

Minimalistovo ponaučení

Nevím, čím to, ale včera jsem kupříkladu zcela zapomněl na vařící se bílé fazole, až si mě po notné chvíli zavolaly, resp. přitáhly pozornost prazvláštním odérem.
Inu přihodí se občas nějaká ta nehoda.

Fazole jsem propláchnul, oddělil ještě ty bílé a od těch ostatních jsem oddělil tu spálenou část a ráno jsem z nich udělal takovou zauzenou fazolovou polévku. Dobrá byla a zaplať Pánbůh už nezbyla.

A dnes se dobré a naučné věci dály zas.

Nerad smažím. Jasná věc! Moc použitého a i spáleného oleje. Ale tempura se jinak udělat nedá a mě také nějak nic jiného nenapadlo, než se na ni vrhnout.

Do kastrůlku troška vody, pařáček a do  něj šest, na tenká asi tři až čtyři milimetry tlustá kolečka celeru. V jiném kastrolu půl hrnku oprané kulatozrnné rýže, půl hrnku červené čočky a tři odměrky lněného semínka spolu s dva a půl hrnkem vody a špetkou drcené řasy Wakame. Vařit do zdírkování povrchu, pak vypnout a nechat dojít.

Když se začne vařit shora uvedená směs, vyndat vychladit napařený celer a připravit si tempurovací těstíčko z hrnku pohankové mouky, jedné odměrky lahůdkového droždí, špetky soli a třičtvrtě hrnku vody a čtvrt hrnku ledově studené ovesné smetany. Zamícháno a vytvořeno husté, přesto tekuté těstíčko.

V malém rendlíku rozpálit asi dva centimetry oleje a postupně smažit do zlatova v těstíčku namočený celer a pak i na jednotlivá kolečka rozdrobená jedna cibule.
 
Pak je dobré plotýnku pod rendlíkem nezapomenout vypnout, byť je rendlík přikrytý,  aby vysmažený olej tolik nečpěl. A Martine div se, on po chvíli čpěl a po odklopení pokličky, abych zjistil proč že to čpí, blafnul a plápolal veselým a bujným plamenem doprovázený pěkně smrdutým kouřem.

A z toho plyne ponaučení:
"Když něco neděláš rád, tak to ale opravdu nedělej!"

Žít v radosti neznamená dělat blbosti.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…