Přeskočit na hlavní obsah

Optimalizace

Autor:

Bez koření není vaření. A to moje bylo nejdříve v horních skříňkách v různých dózách poskládaných na sobě a za sebou, takže to moc přehledné nebylo. Pak se přestěhovalo na kuchyňskou linku do pěkné řady spolu se zásobníkem na příbory a hmoždířem. Ovšem že, jen ty nejpoužívanější.

A ty ostatní zůstaly v pytlíčcích v papírové krabičce v horní skříňce nad linkou. Bylo to přehledné, ale ne moc praktické, neboť při vaření, krájení a zejména mixování to leckde ustříkne a neustálé umývání kořenek není ale vůbec minimalistické.

A protože nastal čas i pro redukci malých skleniček s twist uzávěry od kokosového oleje, neboť se nějak začaly hromadit v regále, kde jsem je častěji přestrkával zprava doleva,  ze předu dozadu a i jinak, využil jsem je k opětovnému přeskupení náčiní v šuplících, kde po optimalizaci vznikl jeden volný.  A do něj se zase přesunuly kořenky a i nízké skleničky s novým kořenícím obsahem.

Zatím to není moc přehledné, chybí jim totiž popisky na víčkách, ale již nebudou umatlané a postříkané. Z linky také zmizela rychlovarná konvice. Zkusím nějaký čas bez ní,  když rychleji se voda uvaří v bez tak používané indukční plotýnce. A pokud se bez ní obejdu, resp. zapomenu časem, že nějaká existovala, tak i tato může jít pak z domu.

I místo pro sklenice s obilovinami a s moukami se uvolnilo a zpřehlednilo. Sklenice s luštěninami jsou také pospolu a jinde, takže opět o kousíček jednodušší a přehlednější.

Jen zbývá otázka, zda-li člověk v kuchyni potřebuje toliko obilných surovin jako rýže Calaspra, celozrnná rýže Basmati, amarant, jáhly, bulgur, kuskus, pohanka, sezam, polenta, jinde zase žito, červená pšenice, ozimá pšenice, ječmen, ječné kroupy, oves, špalda, mák, lněné semínko, fazole Adzuki, červené a bílé fazole, koňský bob, žlutý hrách a červená čočka, cizrna,  rozinky, lískové a vlašké ořechy, mandle, sušené šípky, jeřabiny, slunečnicová a dýňová semínka, strouhaný kokos, řasy Kombu, Wakame a Hiziki, sůl,  různé sirupy, med a melasa ... atd., atd.

Zda-li by se i zde nenašel prostor pro minimalizaci,  či optimalizaci.

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Autor:
Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí
Okomentovat
Další informace

O žitě

Autor:
Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.
2 komentáře
Další informace

Co k obědu?

Autor:
Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se
Okomentovat
Další informace