Přeskočit na hlavní obsah

Optimalizace

Bez koření není vaření. A to moje bylo nejdříve v horních skříňkách v různých dózách poskládaných na sobě a za sebou, takže to moc přehledné nebylo. Pak se přestěhovalo na kuchyňskou linku do pěkné řady spolu se zásobníkem na příbory a hmoždířem. Ovšem že, jen ty nejpoužívanější.

A ty ostatní zůstaly v pytlíčcích v papírové krabičce v horní skříňce nad linkou. Bylo to přehledné, ale ne moc praktické, neboť při vaření, krájení a zejména mixování to leckde ustříkne a neustálé umývání kořenek není ale vůbec minimalistické.

A protože nastal čas i pro redukci malých skleniček s twist uzávěry od kokosového oleje, neboť se nějak začaly hromadit v regále, kde jsem je častěji přestrkával zprava doleva,  ze předu dozadu a i jinak, využil jsem je k opětovnému přeskupení náčiní v šuplících, kde po optimalizaci vznikl jeden volný.  A do něj se zase přesunuly kořenky a i nízké skleničky s novým kořenícím obsahem.

Zatím to není moc přehledné, chybí jim totiž popisky na víčkách, ale již nebudou umatlané a postříkané. Z linky také zmizela rychlovarná konvice. Zkusím nějaký čas bez ní,  když rychleji se voda uvaří v bez tak používané indukční plotýnce. A pokud se bez ní obejdu, resp. zapomenu časem, že nějaká existovala, tak i tato může jít pak z domu.

I místo pro sklenice s obilovinami a s moukami se uvolnilo a zpřehlednilo. Sklenice s luštěninami jsou také pospolu a jinde, takže opět o kousíček jednodušší a přehlednější.

Jen zbývá otázka, zda-li člověk v kuchyni potřebuje toliko obilných surovin jako rýže Calaspra, celozrnná rýže Basmati, amarant, jáhly, bulgur, kuskus, pohanka, sezam, polenta, jinde zase žito, červená pšenice, ozimá pšenice, ječmen, ječné kroupy, oves, špalda, mák, lněné semínko, fazole Adzuki, červené a bílé fazole, koňský bob, žlutý hrách a červená čočka, cizrna,  rozinky, lískové a vlašké ořechy, mandle, sušené šípky, jeřabiny, slunečnicová a dýňová semínka, strouhaný kokos, řasy Kombu, Wakame a Hiziki, sůl,  různé sirupy, med a melasa ... atd., atd.

Zda-li by se i zde nenašel prostor pro minimalizaci,  či optimalizaci.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…