Přeskočit na hlavní obsah

Nejeden by si vlasy rval

I dnes na mě přišly kruté chutě. Dal bych si knedlo, zelo, vepřo. Tedy krom toho vepřového, si dokážu ostatní připravit sám. A vlastně i to vepřo, jen netradičně a jinak.

Nejprve přišlo na řadu nakládání na kostky nakrájeného doma dělaného seitanu do směsi soli, kmínu a umeocta. Podivnou to směsici jsem nechal chvíli odležet a jal se připravovat kynuté knedlíky s čerstvě mletou celozrnnou moukou. Inu na mlýnku jsem namlel jeden hrnek špaldy a půl hrnku ozimé pšenice na jemno, jak to šlo. Vznikla celozrnná mouka o hmotnosti 280g, kteroužto jsem doplnil o bílou hladkou kupovanou mouku do váhy rovných půl kila a také půl lžičky soli. Přidal asi třista mili vlažné vody s nastartovaným droždím a vše uvrhnul do pekárny k uhnětení a nakynutí. Pro rychlost jsem zvolil čtyřiceti minutový program na pizzu a zanechal směs svému osudu.


Pak jsem se jal na nudličky krájet asi pět temně zelených vnějších listů špičatého zelí, řádně zbavených tužších, ale křupavých žeber. Totéž potkalo dva listy z kedlubny a zbylý kousek z hlávky bílého zelí. Vhozeno do kastrůlku s vodou na dně a šup s tím na plamen. Ještě jsem přistrouhal jedno celé jablko i se šlupkou a jadřincem a opět ponechal svému osudu.

Ve Wok pánvi jsem osmahnul polovinu na drobno nakrájené cibule  na slunečnicovém oleji a po chvíli přidal i seitan. Mezi tím jsem dal rozpálit troubu a vytřel koláčovou formu kokosovým olejem, kam sem pak vyklopil mírně osmahnutou směs z Woka a vložil do trouby k okůrkování.


A pak už pípala pekárna se svým pěkně  nakynutým výtvorem, který se však tvářil mnohem řidší než před kynutím. Nevadí. Po vyklopení na pomoučený vál jsem přidal trochu ječné doma mleté mouky, propracoval,  vytvořil čtyři šišky a vložil do páry na pečící papír cca na dvacetpět minut.

K zelí jsem přidal asi lžíci na jemno namleté ovesné mouky, po chvíli asi lžíci  medu a asi dvě lžíce jablečného octa. Dodusil a vypnul. Seitan po chvíli získal kůrkové opečení, knedlíky v páře také řádně naběhly a po nakrájení nití jich vyšla celá mísa. Na talíři se akorát vešlo vše  asi tak do  třetin a seitan jsem navíc doomastil lžičkou  domácího husího sádla. Leckdo by si asi vlasy rval, nejen za tu tukovou šílenost, ale co mi je po tom. Nám chutnalo a nezbylo.


Populární příspěvky z tohoto blogu

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím.Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů.I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní?Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul.A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se oddám &q…

Zkušenosti s futonem

Není to tak dlouho, asi týden, co mě přes Hangouts oslovil jeden z čtenářů blogu s dotazem na zkušenosti s používáním futonu a s nápadem napsat nějakou recenzi. Sám se rozhodoval, že by si futon pořídil také a zajímal se o informace.

Chvíli jsem musel hledat, jak v historii článků, tak i v Google Drive, kdy že jsem si ten futon vlastně pořídil. A kdo hledá, najde. Článek pod názvem "The new mattress / Nová matrace" je z 22.7.2015. To to ale panečku utíká.


Vidíte! Vypadá stále jako nová. No aby ne. Pravidelně cca á jeden měsíc takto na stojačku provětraná, proklepaná a odpočatá. Pak se navrátí na dřevěný rošt obrácená na opačnou stranu, než byla položená předtím. Bavlněné prostěradlo a mohu opět usednou i ulehnout.
Manipulace s ní je trochu obtížnější, neboť je to přeci jen 17 kg živé váhy a nedá se ani přehnout, ani smotat jako molitan. A spaní je takové, jak jsem chtěl. Tvrdé, ne však jako prkno, ale ne zas tak měkké, jako byla předchozí pružinová matrace. Prostě pro mé pot…

Jak snadno na úspory v domácnosti (11) - není praní jako praní

V dříve zmiňované knize "Domácnost bez odpadu" je také pasáž o alternativách praní prádla, které by zabezpečilo méně nebo vůbec žádný odpad, zejména v podobě obalů pracích prostředků. I já jsem svého času zkoušel tzv. "prací mýdlový sliz", který jsem dříve dělal z tuhého mýdla typu Jelen, prací sody a vody. I přes delší období praní přesahující 3 prací cykly na jednom prádle, kdy se mělo prádlo zbavit předchozích usazenin z klasických pracích prostředků, mě však výsledek moc neuspokojoval. Pravdou je, že jsem toto ještě nezkoušel s mým vlastním 100% přírodním mýdlem, což mě nyní vede k nápadu si opět po čase trochu zaexperimentovat.

Vrátil jsem se tedy k osvědčené klasice v podobě pracího prášku, ale vybral jsem vítěze testů pracích prášků z Drogeríe DM - DenkMit Univerzální prací prášek, který jednak i dle mého posouzení opravdu dobře pere a navíc jedna prací dávka vyjde na 4,- Kč oproti prací dávce 7,- Kč více známého Arielu nebo Persilu.

Tento článek ale není o …