Přeskočit na hlavní obsah

Vařbuchty s ovocným žahourem

Když už tak povídám o úsporách v domácnosti, tak také přidám jeden úsporný receptík, zrovínka před chvilkou spořádaný. Jednoduchý s variací na recepte dle Evy Francové s mojí malou doúpravou dle aktuálně dostupných ingrediencí.

obrázek jsem vytvořil v Google nákresy + aktuální foto před snězením

Samotný název evokuje něco jako vařené buchty a popravdě i to tak může být. Jen se ovoce neobkličuje těstem jako v případě buchet nebo ovocných knedlíků z kynutého těsta, ale naopak se v rozmixovaném stavu přeleje přes vařené, v mém případě pařené knedlíky. I těsto samotné se zadělává trošku jinak.

Recept

Těsto


  • 250g hladké bílé mouky
  • 250g směsi celozrnných mouk (aktuálně jsem měl z červené pšenice, pohankovou a ječnou)
  • droždí - nevážím, dal jsem odhadem jako při zadělávání knedlíků
  • asi 300 ml vody
  • sůl
  • troška cukru na kvásek
  • 2 lžíce nerafinovaného řepného cukru
  • 2 plátky másla
  • 1 vejce

Žahour



  • jakékoliv sezónní ovoce vhodné na knedlíky
  • půl lžičky skořice nebo o trošku více
  • drcený hřebíček (nemusí být)
  • chcete-li pikantnější a není pro děti, pak trochu nějakého dobrého šnapsu (nedával jsem)

Jak na to

V míse zadělám z mouky, vody, předem připraveného vyběhlého kvásku a soli tužší těsto, které nechám cca hodinu kynout. Mezitím mírně našlehám rozehřáté máslo, cukr a vejce, které pak přidám do vykynutého těsta a prohnětu. Vytvořím kuličky cca velikosti pingpongového míčku a dám na 15 min. pařit položené na pečící papír.

Než se kuličky dostatečně napaří, odpeckuji švestky (nebo cože jsem to před víkendem kupil ve Farmářském obchodě - vypadá to jako švestky, chutná to mírně jako švestky, ale je moc brzo na švestky, dle mého). Nastrkal jsem do hrne, přidal půl lžičky skořice a špetku drceného hřebíčku. Tyčákem jsem rozmixoval skoro až do pěny a ani jsem nemusel sladit.

Napařené knedlíky jsem roztrhl dvěma vidličkami a na talíři polil žahourem, posypal tvarohem na strouhání. Milci sladkého mohou přidat sirup či cukr, taktéž milci mastného i máslo. Já nechal takto bez cukru a dalšího másla.

Jednoduché a žravé.

A jde to, říká Hetto


Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…