Přeskočit na hlavní obsah

Tvrdý dopad na osvobozující NIC

Dnes jsem na webu narazil na blog minimalistky Marcely Sobotové a při pročítání některých článků i na nadpis "Kdyby hořelo, jakou věc odnesete jako první?". Myslí se tím věci, nikoliv ostatní členy domácnosti, zahrnující i zvířata :-)

Jak jsem tak přemýšlel a myšlenkově vizualizoval své zminimalizované vlastnictví, nakonec jsem došel k názoru, že vlastně ... NIC. Nic z toho, co tu ještě mám, bych nepotřeboval tak nějak opravdu nutně, aby mi stálo za to riskovat život v ohni. To uvědomění si nelpění na věcech o kterých si myslíme, že bez nich nemůžeme být, je ale neskutečně osvobozující a uvolňující.


Chlácholím se a poletuji ve snění. Co opravdu potřebuji k životu je nějaká střecha nad hlavou, aby na mě nepršelo či nesněžilo, nějaké to oblečení pro zahřátí, nějaké to jídlo, něco k pití.

Po chvíli, po vystřízlivění a uvědomění si prosté reality, dopadám tvrdě na beton. Nejsem na ostrově, ale ve městě, v takzvané moderní civilizaci, kde ať chcete nebo ne, musíte mít peníze, jinak jste totálně v prdeli.  Není to tak úplně osvobozující NIC, přeci jen je to stále vlastnění NĚČEHO, něčeho dnes tak pitomě základního, co mi umožní přežít.

Dokážete žít zcela bez peněz? Bez své platební, či kreditní karty? Bez přístupu ke svému bankovnímu účtu? Bez mobilu? Bez Internetu? Možná tak na týden, čtrnáct dní, v lepším případě na měsíc pro zkoušku odvahy. Ale úplně?

Šmarjá! Být tak na ostrově a nepotřebovat NIC z těch blbostí světa!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kvašené zelí s mrkví

Jak se zvyšuje obliba krátce kvašené zeleniny, tak se také zvyšuje četnost zadělávání na novou sklenici.
Včera večer jsem zakládal novou sklenici ze čtvrtky bílého zelí na nudličky, lžičky kmínu, mrkve nakrájené na slabé měsíčky a jeden a půl procenta soli z celkové hmotnosti směsi. Promnout a nechat uležet min. na dvě hodiny. Pak jako obvykle napěchovat lahví do zavařovací sklenice, překrýt fólií a vložit do nádoby při pokojové teplotě na min. čtyři až pět dnů.

Pak se bude debužírovat. Před tím, ale vznikne opět nová sklenice s opět trochu jiným obsahem.
Vlastně, pokaždé si udělám trochu jinou směs.

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto

Ořechové slupky, šípek a jeřáb ptačí

Co mají tyhle tři suroviny společného? Téměř nic, jen mi již nějaký ten pátek leží v sušené podobě doma ve sklenících. Už jsem přidával mletý šípek do koláče, ale ty zrníčka jsou fakt pekelně tvrdá, takže výsledné pochutnání na jinak dobrém koláči to poněkud zhoršilo. Mno, vyzkoušel jsem, zjistil jsem a příští byl již tradičně bez. Samozřejmě jsem dělal šípkový čaj a kam se tou vycmrndlou bezchutí hrabe kupovaný čaj za tímto domácím. Z ořechových skořápek, rozumí se ty vlašské a bez jader, jsem již také dělal čaj a musím potvrdit, že má opravdu zajímavou chuť. A cožpak tedy obě suroviny po malých hrstech nesmíchat, k tomu přihodit i hrst sušených jeřabin ptačích a zalít asi litrem vody a nechat přes noc macerovat. Poté asi deset minut povařit, slít a vychutnávat čaj nevšední chuti.Člověk samou roztažností už neví, co by do té huby strčil, ale s radostí je třeba vychutnat si dobře odvedené dílo. Ono totiž ty šípky natrhat, promýt a každý jednotlivě nožem překrojit podélně na půl, byla …