Přeskočit na hlavní obsah

Jak snadno na úspory v domácnosti (11) - není praní jako praní

V dříve zmiňované knize "Domácnost bez odpadu" je také pasáž o alternativách praní prádla, které by zabezpečilo méně nebo vůbec žádný odpad, zejména v podobě obalů pracích prostředků. I já jsem svého času zkoušel tzv. "prací mýdlový sliz", který jsem dříve dělal z tuhého mýdla typu Jelen, prací sody a vody. I přes delší období praní přesahující 3 prací cykly na jednom prádle, kdy se mělo prádlo zbavit předchozích usazenin z klasických pracích prostředků, mě však výsledek moc neuspokojoval. Pravdou je, že jsem toto ještě nezkoušel s mým vlastním 100% přírodním mýdlem, což mě nyní vede k nápadu si opět po čase trochu zaexperimentovat.

Vrátil jsem se tedy k osvědčené klasice v podobě pracího prášku, ale vybral jsem vítěze testů pracích prášků z Drogeríe DM - DenkMit Univerzální prací prášek, který jednak i dle mého posouzení opravdu dobře pere a navíc jedna prací dávka vyjde na 4,- Kč oproti prací dávce 7,- Kč více známého Arielu nebo Persilu.

Tento článek ale není o propagaci značky pracího prášku. Pokud se však někomu podaří obsah svého šatníku optimalizovat, v mém případě rozuměj minimalizovat, tak ani není zapotřebí tak často prát a další úspora tak vzniká díky el. energii, vodě i úspoře v dávkách pracího prášku. Například v případě mé pračky Electrolux EWF 1040 je spotřeba vody na jeden prací cyklus 49 l (4,9 Kč/p.c.) a el. energie 0,85 kW (při 60°C = 3,83 Kč/p.c., na tu 60 peru sporadicky, zpravidla na 40° a 30°, tj. cena bude ještě nižší). Namísto aviváže používám ocet, který po vyprání není v prádle vůbec cítit, což je další úspora oproti předraženým chemikáliím. Na změkčení vody lze použít lžíce jedlé sody.

Pokud se snad někdo domnívá, že musím při snížení pracích cyklů smrdět potem jako bzďoch, tak jej musím vyvést z omylu. Jednak od doby co jsem omezil příjem masa na cca jedenkrát za týden, tak se méně potím a pak kupodivu i "nesmrdím", což se dá velmi snadno zjistit na toaletě po vyprázdnění. A když to není cítit dole, tak nahoře jakbysmet. :-)



Zadruhé pouze běžně zapocené prádlo, které není zašpiněné, se dá přeci pověsit na ramínko a vyvětrat. Kalhoty také perete po jejich každém použití? A kolikrát si říkáte, že jste se zpotili až na prdeli :-) A zatřetí, lze krátce "opocené" prádlo nosit i jako domácí oděv do úplného osmradění. Předpokládám, že doma to řeknou na rovinu a bez obalu, že by jste to s těmi úsporami neměli až tak moc přehánět.

Mějte na paměti, že malé peníze, také peníze a i malý krok, také krok, a každý z nich se počítá.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…