Přeskočit na hlavní obsah

Minimalistické vaření - segedin s pickles

Po více jak padesát dnů trvajícím maso-půstu jsem dnes uvařil segedin, neboť vepřové maso v mrazáku prostě chtělo zpracovat a hlava už na to nedokázala stále jen koukat. Nemohu říct, že by mi maso nějak významně chybělo, ale když si jej občas dám, tak se také nic hrozného nestane. Jsem všežravec bez vyhraněných stravovacích preferencí, i když jsem se účastnil kursu Jarní očisty ze stránek Jíme Jinak.


K celozrnným kynutým knedlíkům s jáhlami tedy přidám segedínský guláš s pickles zelí. Ono to samozřejmě není jen samotné kysané zelí, ale krátce kvašená směs bílého zelí, červené řepy, tuřínu, cibule, jablka, kmínu a soli.

  • 2 cibule na hrubo,
  • 350g vepřového masa na menší kostky,
  • 4 tenčí plátky batátu na kostičky,
  • sůl, kmín, červená sladká paprika, pepř, horká voda, olej,
  • cca 2 hrnky pickles,
  • 1-2 dcl ovesné smetany (min. 1 den namočený a pak do hladka rozmixovaný oves).

Na oleji zpěnit jednu z cibulí, přidat papriku, zasmahnout, vložit maso, osolit a nechat chvíli opékat. Přidat kmín, batáty a podlít horkou vodou a nechat dusit do měkka. V druhém kastrolu osmahnout druhou cibulku, přidat pickles, podlít trochou vody a nechat krátce dusit na mírném ohni. V závěru přimíchat zelí k masu, přidat ovesnou smetanu, pepř a nechat ještě chvíli dusit, kdy oves zešlemovatí a guláš jaksepatří zahustí.

Nic složitého, ani časově náročného. Nic se nemusí dlouze míchat a u plotny stát. Vše lze samozřejmě udělat jako jedno-hrncovku, ale měl jsem obavy, že by kvašené zelí mohlo mít vliv na tuhost masa a tím i celkovou délku dušení.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…