Přeskočit na hlavní obsah

Zapomněnka

Znám to, dočtu se o tom na každém rohu, či webu, ale jak na to přijde, úplně se mi to vykouří z hlavy. O čem že je to vlastně řeč? No přeci o nachlazení, o chcípavce, o škrábání v krku, o rýmičce a o občasném kašlíčku. Dlouho, předlouho, mě tyhle strasti nepotkaly a tak lehce zapomenu pro tyto případy na opravdu důležité pravidlo:
Být v klidu, nezapomenout na přísun tekutin a vitamínů, nejlépe ležet a odpočívat.
A "rýmička", když se to podaří, tak přejde za týden a když jí to bude trvat, tak za sedm dnů. No jo, ale kdo uvaří, uklidí, postará se o nádobí, vyžehlí, vypere a k tomu ještě ty Velikonoce, svátky a narozeniny příbuzných. Teď!? To opravdu musím řešit zrovna teď. Vždyť jsem skoro na umření a musím se tím vším vážně zabývat. Tohle by skolilo i jelena.

I řekl jsem si, že přeci nejsem takový páprda a navařil jsem, v sobotu byl i v práci a dnes v neděli i na knedlíky zadělal. Tedy já ne, já jen navážil, připravil kvásek, vše nasoukal do pekárny a ta už pak sama hnětla. Jen to pak přesunout na teplé místečko k vykynutí. Připravit oběd, naservírovat, pak si jít odpočinout před umýváním nádobí. Přeci se neschvátím, když mi z nosu stále kape.


I únava ze všeho toho pobíhání, shánění a připravování i přemýšlení mě donutila si konečně zase odpočinout a dát si dvacet. No, u mne to nikdy dvacet nebylo. Nevím proč se to vůbec říká. U mě je to zpravidla těch poctivých třikrát tolik. Inu, jak se říká, do třetice všeho dobrého i zlého. Po vyspinkání mi z nosu neteklo, čajíček byl tam, kde jsem ho naposledy položil a chtěl jsem tedy alespoň své údy protáhnout a nadýchat se zároveň čerstvého vzduchu, když tam venku tak pěkně profukuje.

Co ale čert nechtěl, když už jsem byl jednou nohou ze dveří venku, přišla myšlenka na ...
knedlíky !!!
A do prkýnka. Ještě mi kynou v kynárně! No co, žádná panika. Mrknem na chcíplé, překynuté ta zřídlé těsto, vyklopím na pomoučený vál, trochu pohnětu, nařežu na čtyři kousky, vyválím čtyři šištičky, dám na pečící papír do pařáků a šup s tím do nahřátého hrnce k nakynutí. Mezi tím se vrhnu na sepsání článku na blog, aby mi to čekání ubíhalo lépe. Po chvíli si opět vzpomenu, že by to už asi chtělo zapálit oheň pod hrncem ke konečnému dopaření knedlíků a ...
krásně nám to nakynulo, jen co je pravda :-)
Zpátky k blogu, napsal jsem tak sotva třetinu. Jak se blížím k psaní "trochu pohnětu, nařežu, vyválím", tak je vhodný čas to omrknout, aby tentokráte nebyly moc přepařený. To už bych asi nerozdýchal a šel bych rovnou ven se zchladit na čerstvý vítr. Ale ne, odhadnul jsem to dobře. Akorát. Vypnout, vyndat vložky, vyklopit na vál, nakrájet nití na plátky a do mísy s nima. Naříznout si krajíček celozrnného mazance ke svačince. Vyfotit, dopsat článek, překlopit fotku z mobilu do notebooku, připojit fotku, publikovat, nasdílet na G+ a FB a pak se teprve mohu vzdálit.

Abych nezapomněl. U mě nejsou knedlíky již nějakou dobu hezky bílé, ale pěkně kropenaté. To z toho důvodu, neboť jsou celozrnné. Nyní ze třetiny mouk čerstvě mletá žitná, špaldová a obchodní bílá polohrubá. A protože mi od snídaně zbylo trochu vařených jáhel, tak ty tam přišly také.
No co! Experimentovat se přeci musí.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím.Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů.I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní?Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul.A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se oddám &q…

Jak snadno na úspory v domácnosti (11) - není praní jako praní

V dříve zmiňované knize "Domácnost bez odpadu" je také pasáž o alternativách praní prádla, které by zabezpečilo méně nebo vůbec žádný odpad, zejména v podobě obalů pracích prostředků. I já jsem svého času zkoušel tzv. "prací mýdlový sliz", který jsem dříve dělal z tuhého mýdla typu Jelen, prací sody a vody. I přes delší období praní přesahující 3 prací cykly na jednom prádle, kdy se mělo prádlo zbavit předchozích usazenin z klasických pracích prostředků, mě však výsledek moc neuspokojoval. Pravdou je, že jsem toto ještě nezkoušel s mým vlastním 100% přírodním mýdlem, což mě nyní vede k nápadu si opět po čase trochu zaexperimentovat.

Vrátil jsem se tedy k osvědčené klasice v podobě pracího prášku, ale vybral jsem vítěze testů pracích prášků z Drogeríe DM - DenkMit Univerzální prací prášek, který jednak i dle mého posouzení opravdu dobře pere a navíc jedna prací dávka vyjde na 4,- Kč oproti prací dávce 7,- Kč více známého Arielu nebo Persilu.

Tento článek ale není o …

Kvašené zelí s mrkví

Jak se zvyšuje obliba krátce kvašené zeleniny, tak se také zvyšuje četnost zadělávání na novou sklenici.
Včera večer jsem zakládal novou sklenici ze čtvrtky bílého zelí na nudličky, lžičky kmínu, mrkve nakrájené na slabé měsíčky a jeden a půl procenta soli z celkové hmotnosti směsi. Promnout a nechat uležet min. na dvě hodiny. Pak jako obvykle napěchovat lahví do zavařovací sklenice, překrýt fólií a vložit do nádoby při pokojové teplotě na min. čtyři až pět dnů.

Pak se bude debužírovat. Před tím, ale vznikne opět nová sklenice s opět trochu jiným obsahem.
Vlastně, pokaždé si udělám trochu jinou směs.