Přeskočit na hlavní obsah

Utěrkománie, aneb jednoduchá zástěra

Již poměrně dlouho mám v prádelníku, jen tak bokem uloženo, více kuchyňských utěrek pro případ co kdyby. Protože je to tak nějak v rozporu s mým minimalistickým životním stylem, a současně se jich nechci jen tak zbavovat jinak než vyhozením, neboť jsou buďto již leckde děravé nebo zaprané od ovocných šťáv, sušení bylin, či flekaté od naklíčených obilovin nebo luštěnin, nezbývá, než je využít nějakým tvořivým způsobem k jinému a mnohdy potřebnému účelu, než k původnímu utírání nádobí a dříve uvedeným ostatním možným použitím, a současně tak ušetřit i za defakto zbytečný nákup. A že jsou flekaté? Nevadí. Při pravidelném používání budou ještě více.

Baví mě neobvyklé tvoření z obvyklých věcí


Pro inspiraci jsem zašel na oblíbený Pinterest, kde se naše kuchyňská utěrka skrývá pod v angličtině hezkým názvem "tea towel", a kde jsem také našel rychlou a snadnou obdobu kuchyňské zástěry při vaření. Zpravidla, když používám tyčový mixér ve spojení s vařenou červenou řepou, tak vždy něco z rendlíkového obsahu ulpí mimo něj a co čert nechtěl, také na mém oblečení.


Ne, že by mi to jako chlapovi nějak moc vadilo, pračka to přeci vypere, ale občas tam ty fleky prostě zůstanou a nevypadá to již moc vzhledně, obzvláště venku. ;-) Tedy pokud neholduji přírodní batice.

Na zástěru tedy potřebuji:


  • 2 ks utěrek - k dispozici o rozměrech 43x60 cm (obvykle bývají větší, 50x70 cm)
  • tkaloun o délce dvojnásobku obvodu pasu, plus trochu na kličku - nebaví mě zavazovat si zástěru vzadu
  • šicí stroj nebo jehlu a nit
  • nůžky
  • chuť do tvoření

Jednu z utěrek rozstřihnout na polovinu, a jednu z nich pak na další polovinu. Vytvoří se horní díl a základ pro kapsu. Pak vše stačí jen sešít. Z tkalounu ustřihnout délku pro horní díl pro zavěšení na krk (cca délka utěrky) a zbytek rozstřihnout na polovinu a přišít na budoucí zástěru. Protože jsem ponechával původní lemování utěrky a sešíval jsem mimo tyto silné obruby, tak "očko" pro zavěšení jsem umístil skrytě do mezi horní a spodní díl. Při zavěšení není zástěra tak dlouhá a necourá se po podlaze.

Ani nevím, proč se tam dává ta kapsa. Asi na chňapku. Na jiný účel jsem prozatím nepřišel. Když tam však nebude, nic se nestane, bude to ještě snazší a jednodušší. Samozřejmě, pokud je utěrka většího rozměru, např. častějších 50x70 cm, tak stačí pouze jedna otočená na výšku s přišitými tkalouny, popř. i tou kapsou a také bude naprosto vyhovující pro svůj účel.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…