Přeskočit na hlavní obsah

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálně nahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA ! Když to jde z papíru, tak z voskem ztuhlého textilu to musí jít také.

No, samozřejmě. Už na základní škole jsme přeci dělali různé věci z papíru a kromě čepice i tu krabičku. Jen si vzpomenout, jak na to. První jednoduchá miska vznikla narychlo ještě bez použití Internetu, ráno před odchodem do práce a byla pospojována čtyřmi kancelářskými sponkami pro udržení krabičkového tvaru. Ta další je již pokusně jako jednoduchá origami skládačka. Posloužil čtverec z navoskovaného pánského kapesníku o rozměrech 39x39 cm.


Když je nelze sníst, tak proč je stále kupovat? Obaly nejím.

A jde to, říká Hetto.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak na tom jsme všichni stejně

https://goo.gl/OnQTTq
Nejde to přečíst? Nevadí, to jsme na tom všichni stejně. Vlastně já jsem na tom nejhůř, vždyť jsem to psal sám osobně.
Opět jsem použil dlouho odložený Boogie Board Sync 9.7, který ruční psaní či kresby, náčrty a pod. ukládá do vnitřní paměti v podobě PDF souborů.
A proč to? No protože jsem si vzal do hlavy opět jeden moudrý nápad, vydržet svá odpoledne po práci a víkend bez počítače, koukání na mobil a zbyde mi jen ruční psaní, čtení z papírových knih a časopisů a více času na jiné aktivity. Třeba udělání si bedničky pro akupresurní masáž nohou z přírodních materiálů a samozřejmě jak jinak než bez peněz.
A o em jsem to vlastně psal?
Veganská vajíčka se slaninou. Nejde vám to dohromady? Tak nepospíchejte a čtěte.
Občas na vás přijdou různé chutě na něco, co jste dlouhou dobu neměli. Tak tentokrát padlo na smažená vajíčka se slaninou a cibulkou. Já bych si je také tradičně udělal, ale už jsem byl z nákupu doma a znovu zvedat zadek a jít opět nakoupit mi přišlo zbyt…

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto

Ořechové slupky, šípek a jeřáb ptačí

Co mají tyhle tři suroviny společného? Téměř nic, jen mi již nějaký ten pátek leží v sušené podobě doma ve sklenících. Už jsem přidával mletý šípek do koláče, ale ty zrníčka jsou fakt pekelně tvrdá, takže výsledné pochutnání na jinak dobrém koláči to poněkud zhoršilo. Mno, vyzkoušel jsem, zjistil jsem a příští byl již tradičně bez. Samozřejmě jsem dělal šípkový čaj a kam se tou vycmrndlou bezchutí hrabe kupovaný čaj za tímto domácím. Z ořechových skořápek, rozumí se ty vlašské a bez jader, jsem již také dělal čaj a musím potvrdit, že má opravdu zajímavou chuť. A cožpak tedy obě suroviny po malých hrstech nesmíchat, k tomu přihodit i hrst sušených jeřabin ptačích a zalít asi litrem vody a nechat přes noc macerovat. Poté asi deset minut povařit, slít a vychutnávat čaj nevšední chuti.Člověk samou roztažností už neví, co by do té huby strčil, ale s radostí je třeba vychutnat si dobře odvedené dílo. Ono totiž ty šípky natrhat, promýt a každý jednotlivě nožem překrojit podélně na půl, byla …