Přeskočit na hlavní obsah

Zlomená a nedokončená

Znáte ten hezký pocit, kdy se konečně dostanete k něčemu, co jste chtěli delší dobu udělat a stále na to nebyl čas, příležitost, vhodná doba, vodný materiál, či jakákoliv jiná překážka bránící tvoření? Nejsem robot, nemohu jen tak sednout a střihat ze sebe jednu věc za druhou, bez nějaké přípravy a ladění se na dobrou, pohodovou a tvůrčí vlnu. Ovšem někdy naopak příliš spěcháte z těšení se na výsledek až ... se ucho utrhne.
Čím pomaleji kráčíš, tím rychleji dojdeš k cíli
proč to dělat složité, když jednoduché je také hezké

Nejde o žádnou světobornou tašku nějaké příliš složité konstrukce. Základ tvoří utěrka z látky vyšší gramáže, položená naležato, s delšími uchy pro nošení na rameni vytvořené z jinak potištěné bavlněné látky s řidší strukturou. Vzhledem k potisku a celkové délce uchou jsou tyto tvořeny vždy ze tří částí. Samozřejmě, nejjednodušší a nejrychlejší by bylo vzít široký tkaloun, popruh, šikmý proužek, či cokoliv obdobně jednoduchého a našít na tašku.

žádný komplikovaný střih - utěrka 50x70 a dvojitá sešívaná ucha z jiné pruhované utěrky

Ovšem to by bylo pro mne opravdu moc jednoduché. Já si to přeci jen musel poněkud zkomplikovat a tvořivě zapřemýšlet. Což o to, ucha se nakonec vcelku povedla, i když jsou poněkud měkčí. Nechci totiž používat žádné materiály jako vlizelín, či jiné vyztužovací textilie z umělých vláken, takže tvorba byla pouze z toho, co bylo aktuálně k dispozici.

k nošení bude nakonec úžasná

Ale co čert nechtěl, či asi přílišná horlivost nebo spěch k dokončení, ale při sešívání obou obrub utěrky k sobě, což je celkem 2x 6 vrstev látky, to má jehla již nevydržela a prostě se jen tak ohnula a pak i rupla. Co naplat, asi to tak má být. Je  čas na jinou činnost, například na přípravu střihu na jiné tašky a uvědomění si, že mám mít v zásobě jehly další a to i pro tužší materiály a nespoléhat se jen na tu základní, jedinou zbývající.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Voskované origami

Včera jsem narazil na problém s vhodným uložením hlívy ústřičné do lednice, bez jinak obvyklého použití plastových misek, neboť jsem ji zakoupil ve farmářském obchodě, tedy právě bez této misky. Přispěl jsem tedy jednak k minimalizaci plastového odpadu, tak i k ozdravění života bez plastů a z nich vylučovaných chemikálií s neblahým vlivem na náš život a zdraví. Skleněnou nebo nerezovou misku jsem zavrhl ihned, neboť ty upotřebím při mém pravidelném kulinářském snažení, a které by mi tak mohly chybět.


Po uvažování, čím jiným misku optimálněnahradit, jsem ji zkusil zabalit do včelím voskem napouštěného ubrousku, o kterém jsem již psal v článku "Ubrousku, navoskuj se!". Ovšem nebylo to pravé ořechové, neboť ta farmářská hlíva je pozoruhodně větší, než ta "supermarketová", a také mnohem neforemnější. "Kdybych tak z toho mohl udělat nějakou misku, nebo krabičku, kterou by šlo opět rozložit a ubrousek umýt" jsem si tak v duchu pro sebe říkal ...
... a HEURÉKA !…

Trochu větší darovaný kůň

S dárky pro někoho jiného je to vždy trochu ošemetné. Ne vždy se zadaří trefit se do černého.
Ale jak se říká "darovanému koni na zuby nehleď", což ale zpravidla není moc dobré vodítko.

Dnes jsem tedy došil novou tašku Jirkovi k svátku. Ta jeho dosavadní už tak pomalu, ale jistě dosluhuje a nevypadá již nijak vzhledně. Použil jsem lněnou látku Aina z IKEA, 100% lněnou v barvě khaki, co jsem tu měl ještě v zásobách, plus očka na klíče. Taška je s našitými bočnicemi a dnem, přiznaným horním lemem, tj. lemování obrácené na líc. Navíc má taška dvě velké a hluboké vnitřní kapsy.


Musím říct, líbí se mi. O to ale tak přeci nejde, jestli se líbí mě, ale hlavně, aby se líbila i obdarovanému. Což o to, ona se i tam líbí. Materiál i barva je pěkná, zpracování hezké. Jen je na běžné nošení do práce trošku větší, či spíše poněkud větší a optimálně vhodná na nákupy.
Mno nevadí, ona se snad neztratí, ale na ty nákupy ji bude asi škoda. Schováme jí.
Tak zde se to trochu vymklo z ruky. No ne…

Domácí rostlinné mýdlo

Asi tak před dvěma lety jsem zde na blogu psal o výrobě svého prvního domácího mýdla. Jen takový kratičký článek napsaný v češtině i angličtině současně. Zvláštní je, že dnes to tou angličtinou nějak nedávám. Nevadí, tento článek není o angličtině, nýbrž o výrobě mýdla v domácích podmínkách, jednoduše a s nepřeberným množstvím kombinací z rostlinných olejů metodou za studena za použití destilované vody a hydroxidu sodného a právě zmíněných olejů.

Dříve jsem i do pozdějšího věku trpěl na akné a přesto jsem nemohl používat mýdla z běžné obchodní sítě, neboť po nich mi pokožka zrudla, začala svědit a objevily se červené bolavé pupínky. S aplikací domácího mýdla se tyto obvyklé problémy již nikdy neobjevily.

Po prvních pokusech jsem si tentokrát dovolil přimíchat i na jemno nadrcené skořápky z vlašských ořechů a špetku mleté skořice, coby budoucí exfoliační mýdlo z olivového, kokosového a slunečnicového oleje. Olivový olej je obyčejný lisovaný z pokrutin. Dle různých návodů je tento optim…