Přeskočit na hlavní obsah

Bílá nemoc

V pátek k večeru jsem četl na iDnes článek o bílých jedech  (bílá mouka, cukr, sůl) a jejich nadměrné spotřebě a důsledcích, které po sobě zanechávají.

Pravdou je, že v době, kdy jsem z důvodů velké plynatosti vysadil bílou mouku a výrobky z ní dělané  (jakékoliv pečivo, i tzv. celozrnné) a současně jsem ještě držel hubnoucí dietu zahrnující podstatné omezení příjmu rafinovaného cukru i jiných alternativních sladidel, tak jsem se po čase cítil opravdu dobře, nenafouknutě a pohodlně.

Se zastavením hubnoucí diety, kdy si stále udržuju pracně získanou hmotnost jsem se vrátil nejprve k částečné konzumaci sladidel typu agávového, či  javorového sirupu, popřípadě kokosového cukru nebo Xylitolu a později i k třtinovému cukru a ještě později i k bílému cukru a medu.

A odtud byl již jen krůček ke konzumaci bílé mouky, která se tak nějak váže na bílý nebo třtinový cukr nějak automaticky. V povědomí udržované obtíže z dřívějších dob mi sice nedovoluje tak velkou konzumaci zejména bílé mouky, ale už tak striktně nehlídám příjem cukru v podobě průmyslově zpracovaných potravin, zejména sladkostí. I když i těch, oproti dobám minulým,  značně ubylo.

A tak nějak postupem času si uvědomuju, že dřívější projevy skleníkových plynů mě opět začínají lézt na mozek, resp. vyplňovat dutinu břišní a obtěžovat domácí okolí svojí kvasnou vůní.

Mám já to zapotřebí? Když se opětovně omezím ve spotřebě bílých jedů,  popřípadě je snad vyloučím úplně, myslím, že mi to jen prospěje a také si zjednoduším život nejen od zkřivených pohledů ve tvářích s průvodním "už zase!?"

Jen vydržet a nepodlehnout.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak na tom jsme všichni stejně

https://goo.gl/OnQTTq
Nejde to přečíst? Nevadí, to jsme na tom všichni stejně. Vlastně já jsem na tom nejhůř, vždyť jsem to psal sám osobně.
Opět jsem použil dlouho odložený Boogie Board Sync 9.7, který ruční psaní či kresby, náčrty a pod. ukládá do vnitřní paměti v podobě PDF souborů.
A proč to? No protože jsem si vzal do hlavy opět jeden moudrý nápad, vydržet svá odpoledne po práci a víkend bez počítače, koukání na mobil a zbyde mi jen ruční psaní, čtení z papírových knih a časopisů a více času na jiné aktivity. Třeba udělání si bedničky pro akupresurní masáž nohou z přírodních materiálů a samozřejmě jak jinak než bez peněz.
A o em jsem to vlastně psal?
Veganská vajíčka se slaninou. Nejde vám to dohromady? Tak nepospíchejte a čtěte.
Občas na vás přijdou různé chutě na něco, co jste dlouhou dobu neměli. Tak tentokrát padlo na smažená vajíčka se slaninou a cibulkou. Já bych si je také tradičně udělal, ale už jsem byl z nákupu doma a znovu zvedat zadek a jít opět nakoupit mi přišlo zbyt…

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto

Ořechové slupky, šípek a jeřáb ptačí

Co mají tyhle tři suroviny společného? Téměř nic, jen mi již nějaký ten pátek leží v sušené podobě doma ve sklenících. Už jsem přidával mletý šípek do koláče, ale ty zrníčka jsou fakt pekelně tvrdá, takže výsledné pochutnání na jinak dobrém koláči to poněkud zhoršilo. Mno, vyzkoušel jsem, zjistil jsem a příští byl již tradičně bez. Samozřejmě jsem dělal šípkový čaj a kam se tou vycmrndlou bezchutí hrabe kupovaný čaj za tímto domácím. Z ořechových skořápek, rozumí se ty vlašské a bez jader, jsem již také dělal čaj a musím potvrdit, že má opravdu zajímavou chuť. A cožpak tedy obě suroviny po malých hrstech nesmíchat, k tomu přihodit i hrst sušených jeřabin ptačích a zalít asi litrem vody a nechat přes noc macerovat. Poté asi deset minut povařit, slít a vychutnávat čaj nevšední chuti.Člověk samou roztažností už neví, co by do té huby strčil, ale s radostí je třeba vychutnat si dobře odvedené dílo. Ono totiž ty šípky natrhat, promýt a každý jednotlivě nožem překrojit podélně na půl, byla …