Přeskočit na hlavní obsah

Němý sluha

sloužil dobře, ale již ho nepotřebuji. Takže se stal další zbytnou věcí. Ale protože je to přeci jen kus pěkného nábytku, přesunul jsem jej do jiného pokoje, kde jej ale nebudu využívat já. Nadále tak bude sluha sloužit a současně  mi tu nebude zabírat místo.

Oblečení nyní neodkládám, ale ukládám.
Na místě, kde tiše stál sluha,  byla ještě  krabice s papírama k vyhození, resp. správněji ke skartaci. Tyto papíry není vhodné jen tak vyhodit do nádoby na separovaný odpad.

A pak tu byl koš na špinavé prádlo, ale protože je ještě jeden v koupelně, tak půjde také pryč, nebo se využije jako vysoký květník nebo pevná nádoba na vhodný odpad.

A na takto uvolněné místo se akorát vejde rozkládací věšák na prádlo z pračky. Rád jej suším u sebe v pokoji, neboť se to tu provoní a vzduch je vlhčí. Druhý den je prádlo vždy suché a složený věšák se stěhuje na své ukládací místo.

Jak to ten němý sluha ale pěkně zařídil. Je tu najednou pěkný prostor pro rozložení podložky ke cvičení.

Přiložené foto je jen ilustrativní a bylo staženo z webu: http://www.zdrahal-interier.cz/.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Nafoť si to

Protože jsa po nějakém delším čase opět unavený z fádního digitálního života, začetl jsem se do nové knihy popisující humornou cestou minimalizaci nadbytečných i zbytných věcí ve snaze neuvádět své pozůstalé v hrůzu z nevyžádaného a neočekávaného úklidu. Knihu s Názvem Životní úklid s podtitulkem "Do hrobu si ten nepořádek přeci nevezmete" napsala Margareta Magnussonová. do hrobu se nechystám, ale tohle je dobrá filozofie V návaznosti na přečtení knihy jsem s rozhodl pro další minimalizační krok a vybral si nesnadný úkol spočívající v úklidu a reorganizaci alespoň jednoho ze dvou košíků s drobnými předměty, které se tu a tam nějak vždy hodí, avšak u kterých vždy okamžitě ztrácím přehled, že je mám nebo spíše mám pocit, že je mám, ale nikdy si nemohu vzpomenout kde. obsah košíku Například tuhle jsem potřeboval najít čirou izolepu a prostě nebyla nalezena. Měl jsem pocit, že jsem ji přeci musel mít. Abych neprozoufal celý den a vylepil, co potřebovalo být vylep