Moje cesta minimalisty

Dnes jsem se po delší odmlce vrhl na optimalizaci prostoru ve spíži (kumbále) a i zde jsem také našel něco, čeho jsem se mohl s klidným svědomím zbavit (silikonová forma na pečení "srnčí hřbet", kovové nábytkové závěsy, řada šroubů, vrutů, plastová palička na maso, plastový příborník, nepíšící propisovačky (asi 40 ks) , prasklý plastový kelímek na blbosti z IKEA) a další nepotřebnosti. Ale i tak tam ještě zůstávají některé věci k vyhození. Např. z kuchyně přebrané a sebrané množství hrnečků, zejména ty čínské s pokličkou, běžné hrnky, (dohromady asi 15 ks). Rovněž tak plastové různobarevné IKEA misky 2x6 ks a pohárky 1x6 ks. A řada dalších zhovadilostí, až se dnes divím, proč jsem to vlastně kupoval. Také jsem přerovnal věci v kuchyni, abych měl při vaření po ruce vždy to nejpoužívanější  a to, co se používá občas, tak může být umístěno dále. Z kumbálu jsem si dotáhnul dávno odložené a při jeho optimalizaci znovu objevené kovové a skleněné dózy na sypké suroviny, k

Dnes jsem se vydal na další trhanou planých hruštiček z nevysoké a nevelké hrušně vzdálené cca 1/2 hodiny pěší chůze. Když jsem přišel v očekávání další zralejší úrody, tak hrušeň byla již téměř do mrtě otrhaná. Přeci jen ty sice ne tolik šťavnaté a malé, ale přesto sladké hruštičky také někomu dalšímu chutnají. Jsa vybaven trháčkem na delší násadě jsem tedy dotrhal z těch skoro nejvyšších úrovní ten zbytek, posbíral na zemi ty spadané a ještě nenahnilé nebo nenaklované. I tak jich bylo ale podstatně méně, než posledně. Cestou zpátky jsem ještě do pytlíku na trháčku natrhal něco málo šípků a bez rukavic, takže opatrně z těch nejbližších větviček. A protože nemám tak velké místo pro sušení, vcelku jsem nasbíral za malou chvilku cca stejné množství jako posledně, avšak na rozdíl od předchozího sběru jsem je po příchodu zpět domů ihned zpracoval, tj. umyl, odštípal přebytečné části a jednu po druhé bral mezi prsty a keramickým nožem rozříznul na polovinu. Následně jsem je dal sušit nad

Měl jsem dnes den volna, tak jsem opět pohnul s minimalizací, tudíž likvidací nepotřebných věcí. Rozmontoval jsem druhý pěstební box odejmutím bočních stěn a zbyla jenom kostra vytvořená spojením dvou stolků IKEA LACK přes nohy. Na jednu desku jsem přimontoval 4 kolečka IKEA SLUGGER, které jsem měl v zásobách, s čekacím limitem k vyhození nebo darování a takto jsem je tedy dovyužil. Vzniknul tak pojízdný stolek na květiny. Rozmontoval jsem rovněž již nepoužívaný horní nástavec spižní skříně a spolu s deskami z pěstebního boxu jsem je odnosil k popelnicím, resp. uložil jsem je vedle, co kdyby se mohly někomu ještě hodit. Po 2-3 dnech místo omrknu a pokud tam ještě budou, tak odvezu do sběrného dvora. A jak to všechno souvisí se sušením? Nijak ... nebo spíše, že k popelnicím jsem rovněž odnesl hliníkový pečící plech, notně zaneřáděný kulatý pečící plech z IKEA a téměř kompletní litinový mlýnek na maso, avšak bez kličky. Tu jsem vyhodil již před časem, neboť jsem zaboha nemohl nají

Při hledání receptů na bezmasá jídla pro pracovní týden jsem na serveru "Vyživující tradice" narazil na odkaz na ruční mlýnek na mokré obilí českého výrobce a dle popisu s ním lze mlít suché i mokré obilí, mlít mák a koření, mačkat slad a vyrábět vločky. A to celé za 2.390,- Kč vč. DPH. No nekupte to, za tu cenu s tolika funkcemi. Krom ruční varianty jsou zde i ty elektrické i průmyslové. Tak a mám zaděláno na další dilema. Koupit nebo nekoupit. Potřebuji to nebo to nepotřebuji a jen po tom toužím. Nechám odležet a když si na něj po nějaké době, delší, než 30 dnů vzpomenu, pak budu vést další opětovné dilema. Nebo spíše koupím, až se mi rozbije současný elektrický sekáček na kde co, sice v malém množství, ale já nespěchám. Klid a pohoda při kde čem, je to nejlepší pro zdravý život.

To není poměr úhlopříčky TV ani monitoru na notebooku, ale čas, který mám zabraný nejezením a pak čas, který je naopak vyplněn jídlem. A zkusil jsem to od odhodlání již 2x a rozhodně s tím nemám problémy, jako že bych se hlady svíjel na podlaze nebo upadal v mdloby. Zminimalizoval jsem tak spotřebu jídla, čímž se vlastně dostávám o krůček blíže k jednodennímu hladovému půstu. Rozhodně ale nespěchám a nechám nějaký čas, než si tělo zvykne na novější režim.

Z některé z knih Doba jedová 1 a 2 a Jak přežít dobu jedovou jsem se dozvěděl o prospěšnosti spánku v totální tmě. Již dlouho před čtením knih jsem se dozvěděl o prospěšnosti tzv. "terapie tmou", ke které je nutný pobyt v naprosto temném místě bez průniku světla. Mno, v paneláku kde je na oknech množství kytek, před okny jak by smet, takže osadit nějaké stahovací látkové světlo-nepropustné rolety by nemělo žádný efekt. Leda tam postavit příčku, nebo tzv. přestavitelnou příčku na celou výšku místnosti, čímž se pak ale odříznu od přívodu čerstvého večerního městského vzduchu. Tak to nepřipadá v úvahu, nehledě na zbytečné náklady. Co mohu použít a zatím jsem nevyhodil, tak to je pěstební stan HomeBox Evolution Q100, který je z venku černočerný a z vnitřku bílý světlo-odrazivý. To by tak nevadilo, pokud by tam neproniklo žádné světlo. Velikost je 100x100x200 cm. Při položení na ležato akorát dobrá kobka, kam by se vsunul rám postele bez nohou s matrací tak, že nad mou ležící

Dnes jsem si objednal nerezové termosky na jídlo zn. Esbit 0,5 l, neb chci snídat teplou miso polévku, ... krom jiného. Až se mi přejí, tak na jinou polévku nebo oběd, aby vydržel teplý a nemusel jsem jej jíst chladné, i když i na to jsem si zvykl a nedělá mi to velké potíže. Tedy kromě polévky. Tu ani neodnesu, neboť do pastu ji nechci dávat (je ještě horká) a ze zavařovaček hrozí vytečení. V mikrovlnce v práci jsem už jídlo přestal ohřívat, neboť jsem byl nucen používat plastový poklop, aby se vnitřek nezasvinil od možného vystřikujícího jídla. A nebo bych ji musel čistiti, na což se mohu vyprdnouti. Plasty odmítám a v mikrovlnce tuplem. Takže jsem ani neporušil jednoroční plán nenakupování zbytečností, neb termosky nejsou zbytečné, nýbrž zcela potřebné a prospěšné. Mno, nemám pravdu?

Hm..., hm..., hm... Dnes jsem se začetl na sránkách www.jimejinak.cz o "škodlivosti" brambor, resp. o jedovatém prvku v nich zvaném "solanin". A to mě vyvedlo z omylu o šetření jídlem ve vztahu k neloupaným bramborám. Jinde na webu doporučují loupat brambory se šlupkou tloušťky 2 až 3mm, tak aby byl minimalizovaný obsah solaninu po uvaření, neboť ten se drží právě pod slupkou a v tak tlusté vrstvě pod ní. Ale protože solanin se vyskytuje i v mnou oblíbených rajčatech, lilku a mnohde ještě jinde i onde, tak nejlepším řešením bude přechod na brethariánství. Nic se nejí a tudíž ani nevaří, odpadnou problémy s jedy v potravinách a práce s přípravou jídla, mytím nádobí a vlastně i jeho vlastněním a potřebou mít celou kuchyň včetně vybavení. Takový další stupeň minimalismu. Ale neřeším to tak drsně. Jen nejspíše zminimalizuju denní stravu o jednu svačinu, kdy obvykle snídám, svačím, obědvám a zase svačím a pak už večeřím. A to vše stihnu od 08:00 do 18:00 a někdy