Přeskočit na hlavní obsah

Čas, prostor i chuť.

Dnes jsem se po delší odmlce vrhl na optimalizaci prostoru ve spíži (kumbále) a i zde jsem také našel něco, čeho jsem se mohl s klidným svědomím zbavit (silikonová forma na pečení "srnčí hřbet", kovové nábytkové závěsy, řada šroubů, vrutů, plastová palička na maso, plastový příborník, nepíšící propisovačky (asi 40 ks), prasklý plastový kelímek na blbosti z IKEA) a další nepotřebnosti.



Ale i tak tam ještě zůstávají některé věci k vyhození. Např. z kuchyně přebrané a sebrané množství hrnečků, zejména ty čínské s pokličkou, běžné hrnky, (dohromady asi 15 ks). Rovněž tak plastové různobarevné IKEA misky 2x6 ks a pohárky 1x6 ks. A řada dalších zhovadilostí, až se dnes divím, proč jsem to vlastně kupoval.

Také jsem přerovnal věci v kuchyni, abych měl při vaření po ruce vždy to nejpoužívanější  a to, co se používá občas, tak může být umístěno dále. Z kumbálu jsem si dotáhnul dávno odložené a při jeho optimalizaci znovu objevené kovové a skleněné dózy na sypké suroviny, kam mohu uložit menší množství různých semínek, luštěnin, obilovin a těstovin z jejich větších zásobníků uložených do chladnějších prostor mimo kuchyň.

Upraveno 03.10.2015: Kovové dózy byly na 2 věci a tak také šly ... samozřejmě mimo byt a dům. Mé ručky nemohly ty objemné nádobky chytnout a ještě ty mršky klouzaly a víčka se smekala. Tak takovéto blbosti opravdu skladovat nebudu. Luštěniny si přeci jen po kuchyni mohu rozhodit sám, anichž bych k tomu potřeboval nějakou hloupě navrženou dózu.

Před obědem jsem si vyšel na česací procházku řádně vybaven oblečením pro trhání šípků. Při úklidu, resp. optimalizaci, jsem narazil na fitness rukavice, tj. takové ty bez konečků na prsty. Ty budou ideální, volné prsty na šípky a jinak pevné, že jimi šípkový trn neprojde. Rovněž jsem si navlékl běžeckou větrovku a vyrazil jsem. Trhání šlo jedna báseň. Musel jsem se ale brzdit, neb plocha na sušení je malá a šípky musím zpracovat co nejdříve, jinak začnou brzy zahnívat.



Trháním a sušením šípků si tak připravím surovinu na čaje a nemusím tak kupovat ty průmyslově zpracované. Jednak se dobře zabavím a na druhou stranu ještě ušetřím. Dříve jsem na sběr šípků často myslel, ale nebyl čas, nálada, sušička a bůh ví co ještě. A ejhle, jak se mé postoje mění a na ledacos již je čas, prostor i chuť.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak na tom jsme všichni stejně

https://goo.gl/OnQTTq
Nejde to přečíst? Nevadí, to jsme na tom všichni stejně. Vlastně já jsem na tom nejhůř, vždyť jsem to psal sám osobně.
Opět jsem použil dlouho odložený Boogie Board Sync 9.7, který ruční psaní či kresby, náčrty a pod. ukládá do vnitřní paměti v podobě PDF souborů.
A proč to? No protože jsem si vzal do hlavy opět jeden moudrý nápad, vydržet svá odpoledne po práci a víkend bez počítače, koukání na mobil a zbyde mi jen ruční psaní, čtení z papírových knih a časopisů a více času na jiné aktivity. Třeba udělání si bedničky pro akupresurní masáž nohou z přírodních materiálů a samozřejmě jak jinak než bez peněz.
A o em jsem to vlastně psal?
Veganská vajíčka se slaninou. Nejde vám to dohromady? Tak nepospíchejte a čtěte.
Občas na vás přijdou různé chutě na něco, co jste dlouhou dobu neměli. Tak tentokrát padlo na smažená vajíčka se slaninou a cibulkou. Já bych si je také tradičně udělal, ale už jsem byl z nákupu doma a znovu zvedat zadek a jít opět nakoupit mi přišlo zbyt…

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto

Ořechové slupky, šípek a jeřáb ptačí

Co mají tyhle tři suroviny společného? Téměř nic, jen mi již nějaký ten pátek leží v sušené podobě doma ve sklenících. Už jsem přidával mletý šípek do koláče, ale ty zrníčka jsou fakt pekelně tvrdá, takže výsledné pochutnání na jinak dobrém koláči to poněkud zhoršilo. Mno, vyzkoušel jsem, zjistil jsem a příští byl již tradičně bez. Samozřejmě jsem dělal šípkový čaj a kam se tou vycmrndlou bezchutí hrabe kupovaný čaj za tímto domácím. Z ořechových skořápek, rozumí se ty vlašské a bez jader, jsem již také dělal čaj a musím potvrdit, že má opravdu zajímavou chuť. A cožpak tedy obě suroviny po malých hrstech nesmíchat, k tomu přihodit i hrst sušených jeřabin ptačích a zalít asi litrem vody a nechat přes noc macerovat. Poté asi deset minut povařit, slít a vychutnávat čaj nevšední chuti.Člověk samou roztažností už neví, co by do té huby strčil, ale s radostí je třeba vychutnat si dobře odvedené dílo. Ono totiž ty šípky natrhat, promýt a každý jednotlivě nožem překrojit podélně na půl, byla …