Přeskočit na hlavní obsah

Přírodní trhaná

Dnes jsem se vydal na další trhanou planých hruštiček z nevysoké a nevelké hrušně vzdálené cca 1/2 hodiny pěší chůze. Když jsem přišel v očekávání další zralejší úrody, tak hrušeň byla již téměř do mrtě otrhaná. Přeci jen ty sice ne tolik šťavnaté a malé, ale přesto sladké hruštičky také někomu dalšímu chutnají. Jsa vybaven trháčkem na delší násadě jsem tedy dotrhal z těch skoro nejvyšších úrovní ten zbytek, posbíral na zemi ty spadané a ještě nenahnilé nebo nenaklované. I tak jich bylo ale podstatně méně, než posledně.

Cestou zpátky jsem ještě do pytlíku na trháčku natrhal něco málo šípků a bez rukavic, takže opatrně z těch nejbližších větviček. A protože nemám tak velké místo pro sušení, vcelku jsem nasbíral za malou chvilku cca stejné množství jako posledně, avšak na rozdíl od předchozího sběru jsem je po příchodu zpět domů ihned zpracoval, tj. umyl, odštípal přebytečné části a jednu po druhé bral mezi prsty a keramickým nožem rozříznul na polovinu. Následně jsem je dal sušit nad mísu pomalého hrnce.

Asi v polovině cesty zpět jsem jednak spatřil "zapadlou" jabloň, u které jsem si dotrháním planého podzimního ovoce uspokojil předchozí hruškový nezdar a opět o kousek dál byla ještě jedna hrušeň stejného druhu, tak jsem doutrhal a doposbíral ty poslední plody na které jsem dokázal dosáhnout a doplnil tak ty předchozí.

Téměř před domovem jsem objevil i planě rostoucí mladý ořešák, u kterého jsem si také utrhal cca 20 plodů. A hadrová taška se dnešním přírodním sběrem téměř naplnila. Mohlo toho být dohromady tak 5-6 kg.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak na tom jsme všichni stejně

https://goo.gl/OnQTTq
Nejde to přečíst? Nevadí, to jsme na tom všichni stejně. Vlastně já jsem na tom nejhůř, vždyť jsem to psal sám osobně.
Opět jsem použil dlouho odložený Boogie Board Sync 9.7, který ruční psaní či kresby, náčrty a pod. ukládá do vnitřní paměti v podobě PDF souborů.
A proč to? No protože jsem si vzal do hlavy opět jeden moudrý nápad, vydržet svá odpoledne po práci a víkend bez počítače, koukání na mobil a zbyde mi jen ruční psaní, čtení z papírových knih a časopisů a více času na jiné aktivity. Třeba udělání si bedničky pro akupresurní masáž nohou z přírodních materiálů a samozřejmě jak jinak než bez peněz.
A o em jsem to vlastně psal?
Veganská vajíčka se slaninou. Nejde vám to dohromady? Tak nepospíchejte a čtěte.
Občas na vás přijdou různé chutě na něco, co jste dlouhou dobu neměli. Tak tentokrát padlo na smažená vajíčka se slaninou a cibulkou. Já bych si je také tradičně udělal, ale už jsem byl z nákupu doma a znovu zvedat zadek a jít opět nakoupit mi přišlo zbyt…

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto

Ořechové slupky, šípek a jeřáb ptačí

Co mají tyhle tři suroviny společného? Téměř nic, jen mi již nějaký ten pátek leží v sušené podobě doma ve sklenících. Už jsem přidával mletý šípek do koláče, ale ty zrníčka jsou fakt pekelně tvrdá, takže výsledné pochutnání na jinak dobrém koláči to poněkud zhoršilo. Mno, vyzkoušel jsem, zjistil jsem a příští byl již tradičně bez. Samozřejmě jsem dělal šípkový čaj a kam se tou vycmrndlou bezchutí hrabe kupovaný čaj za tímto domácím. Z ořechových skořápek, rozumí se ty vlašské a bez jader, jsem již také dělal čaj a musím potvrdit, že má opravdu zajímavou chuť. A cožpak tedy obě suroviny po malých hrstech nesmíchat, k tomu přihodit i hrst sušených jeřabin ptačích a zalít asi litrem vody a nechat přes noc macerovat. Poté asi deset minut povařit, slít a vychutnávat čaj nevšední chuti.Člověk samou roztažností už neví, co by do té huby strčil, ale s radostí je třeba vychutnat si dobře odvedené dílo. Ono totiž ty šípky natrhat, promýt a každý jednotlivě nožem překrojit podélně na půl, byla …