Přeskočit na hlavní obsah

Když to není jedovatý, tak se to dá sníst

Aktualizace 22.10.2015
Jak jsem se dočetl na serveru Jíme Jinak, tak nedělám moc dobře s takto dál zpracovanou "zeleninou", resp. odpadem ze zeleninového vývaru. Nějakou tu dobu po uvaření nabývá zásaditá zelenina na kyselosti. A to bychom neměli papkat. Vznesu dotaz někam jinam, co jiní na to a uvidím. Ale jak se říká, kdo se moc ptá, moc se dozví. A pak se i těžko rozhoduje, zda-li ano, či ne. Sladká ta nevědomost.
-------------------------------------------------------------------------------------

... to dá přeci rozum.

Onehdy jsem zde psal o mých zeleninových vývarech z odřezků zeleniny, která pak po splnění svého účelu skončila v koši a ten bylo nutné vynést, jinak běda, běda.

Nebyla to lenost s vynášením košů, ale lítost nad vyhozeným bio-materiálem, když se z něj udělal tak dobrý vývar, tak proč jej vlastně vyhazovat. Jedovatý to není, to by byl i ten vývar. Tak co s tím? Hm..., hm..., hm... Namlít na zeleninovou kaši a tu pak někde použít. Tentokráte jsem ale nepoužil ani mlýnek na kde co, ani ponorný mixér, ale obyčejný mlýnek, původně určený na maso z Tescomy. Pravda, je plastovej, ale nemelu na něm nic tvrdýho ani nic horkýho, tak myslím, že to není až takovej problém. Ale i tak se mi trochu kroutí mozkové závity, nebýt tak dobrej, tak by šel.

Výsledkem byla zeleninová hmota vhodná tak ...

... na zapečení jako karbanátky nebo sekanou. A poněvadž jsem přeci jen trošku línější a nebaví mě se "patlat" s jednotlivýma karbanátkama, tak řádně dochucenou a jinými surovinami obohacenou směs jsem vložil do vymazané kruhové formy na pečení koláčů a šup s tím do trouby. Nemám rád smažená jídla, která se akorát nacucnou přepáleným tukem, tak vše, co se původně smažilo, nyní zapékám v troubě nebo v pomalém hrnci nebo griluju na roštu na litinové Wok pánvi.

A současně se mi znelíbila teflonová pánev, protože nevím na jak velkou teplotu se při běžném použití (smažení) rozpálí, neboť nad 200-220°C se z ní uvolňují škodlivé látky, na které se mohu "píp". A ano, nemám jen jednu pánev. Ta druhá je litinová a zase není vhodná na smažení, neboť má dosti hrubý povrch a na něm se to lepí a přichytává a vůbec smažení je na nic. A protože jsa minimalista, třetí pánev rozhodně kupovat nehodlám a poradím si s tím co mám.

A zeleninová sekaná? Chutnala skvěle.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se