V pondělí mi přišel v celkem těžkém, ani ne tak velkém balíku, litinový mlýnek na kde co.
Po vybalení jsem zjistil, že neobsahuje návod jak sestavit, ani jak použít, ale rozhodně smontování šlo jedna dvě a totální rozebrání jakbysmet. Mno a použití je pouze v točení klikou a utahování přítlaku jednoho mlecího kamene na druhý.
Ještě večer jsem zkusil semlít červenou pšenici a poprvé jsem ji mlel na 3x, až do téměř hladké mouky. Ta hrubost mi přijde tak napůl mezi klasickou hladkou a polohrubou moukou.
Ještě o víkendu, kdy v pátek jsem již věděl, že byl balík odeslán, jsem namočil obilí červené pšenice a ozimého žita a následující den jsem je nechal naklíčit. Po dvou dnech, kdy měly obě obiloviny pěkné klíčky jsem je ještě opětovně namočil pro krátké nakvašení, s tím, že si budoucí chléb trochu vylepším. Po dalších dvou dnech jsem to již nevydržel, vylil jsem vodu a jal se mlít zrna na mokro.
Ale ouha! Po úmorném snažení, včetně tlačení mokrých zrn do mlýnku, z něj velmi pomalu a neochotně odkapávala šedá břečka, nikoliv však z videa patrná pěkná kaše. I přišel na řadu elektrický sekáček a zrna obou obilovin jsem nadrtil v něm, spolu se solí a kmínem. Směs nebyla pastovitá, ale byla v něm vidět nasekaná zrna. Ono to nějak dopadne. Smíchal jsem pak s kváskem a zadělal takové řidší těsto a nechal na 12 hodin kvasit.
Po této době obsah mísy zdvojnásobil svůj objem. Přiživil jsem směs trochou čerstvě namletého žita spolu s červenou pšenicí z prvního mletí, opět promíchal a přendal do vymazané plechové formy k dalšímu nakynutí. Po dvou hodinách těsto vyběhlo až k okraji formy a byl čas na pečení. Po dalších 45 minutách jsem z formy vyklopil pěkně zvonící i vonící chléb a nechal vychladnout.
Oproti očekávání byl po nakrojení chléb pěkně propečený, chutí a vůní hezky nakyslý, v řezu krásně prosvítala zrna a chutnal fakt dobře.
Po komunikaci s výrobcem mlýnku o podivnosti mletí na mokro jsem až po té zjistil, že existují v jedné modelové řadě 2 druhy, tj. jeden pouze na suché mletí a druhý pouze na mokré mletí a mletí olejnatých semen, který má na konci označení přidané "M". Mno a já jsem si objednal na to suché.
Tak co s tím? Kupovat další mlýnek? Protože mlýnek na suché mletí nelze použít pro mokré a mlýnek na mokré nelze použít na suché mletí.
Mlýnky obou typů v jedné modelové řadě jsou stejné, liší se jen jinak konstruovaným tlačným šnekem, který vyvíjí vyšší tlak při mokrém mletí. I doobjednám tedy jen ten jiný "šnek" a bude mlýnek tzv. 2 v 1, resp. 3 v 1. Suché mletí, mokré mletí a mletí olejnatých semen na pasty či tzv. ořechová másla.
Jen se to trochu vymyká mé zásadě nenakupování blbostí. Tohle není ale žádná blbost, nýbrž praktická a potřebná věc do kuchyně, která se využije opravdu často.
A je to, říká Hetto.
Po vybalení jsem zjistil, že neobsahuje návod jak sestavit, ani jak použít, ale rozhodně smontování šlo jedna dvě a totální rozebrání jakbysmet. Mno a použití je pouze v točení klikou a utahování přítlaku jednoho mlecího kamene na druhý.
Ještě večer jsem zkusil semlít červenou pšenici a poprvé jsem ji mlel na 3x, až do téměř hladké mouky. Ta hrubost mi přijde tak napůl mezi klasickou hladkou a polohrubou moukou.
Ještě o víkendu, kdy v pátek jsem již věděl, že byl balík odeslán, jsem namočil obilí červené pšenice a ozimého žita a následující den jsem je nechal naklíčit. Po dvou dnech, kdy měly obě obiloviny pěkné klíčky jsem je ještě opětovně namočil pro krátké nakvašení, s tím, že si budoucí chléb trochu vylepším. Po dalších dvou dnech jsem to již nevydržel, vylil jsem vodu a jal se mlít zrna na mokro.
Ale ouha! Po úmorném snažení, včetně tlačení mokrých zrn do mlýnku, z něj velmi pomalu a neochotně odkapávala šedá břečka, nikoliv však z videa patrná pěkná kaše. I přišel na řadu elektrický sekáček a zrna obou obilovin jsem nadrtil v něm, spolu se solí a kmínem. Směs nebyla pastovitá, ale byla v něm vidět nasekaná zrna. Ono to nějak dopadne. Smíchal jsem pak s kváskem a zadělal takové řidší těsto a nechal na 12 hodin kvasit.
Po této době obsah mísy zdvojnásobil svůj objem. Přiživil jsem směs trochou čerstvě namletého žita spolu s červenou pšenicí z prvního mletí, opět promíchal a přendal do vymazané plechové formy k dalšímu nakynutí. Po dvou hodinách těsto vyběhlo až k okraji formy a byl čas na pečení. Po dalších 45 minutách jsem z formy vyklopil pěkně zvonící i vonící chléb a nechal vychladnout.
Oproti očekávání byl po nakrojení chléb pěkně propečený, chutí a vůní hezky nakyslý, v řezu krásně prosvítala zrna a chutnal fakt dobře.
Po komunikaci s výrobcem mlýnku o podivnosti mletí na mokro jsem až po té zjistil, že existují v jedné modelové řadě 2 druhy, tj. jeden pouze na suché mletí a druhý pouze na mokré mletí a mletí olejnatých semen, který má na konci označení přidané "M". Mno a já jsem si objednal na to suché.
Tak co s tím? Kupovat další mlýnek? Protože mlýnek na suché mletí nelze použít pro mokré a mlýnek na mokré nelze použít na suché mletí.
Mlýnky obou typů v jedné modelové řadě jsou stejné, liší se jen jinak konstruovaným tlačným šnekem, který vyvíjí vyšší tlak při mokrém mletí. I doobjednám tedy jen ten jiný "šnek" a bude mlýnek tzv. 2 v 1, resp. 3 v 1. Suché mletí, mokré mletí a mletí olejnatých semen na pasty či tzv. ořechová másla.
Jen se to trochu vymyká mé zásadě nenakupování blbostí. Tohle není ale žádná blbost, nýbrž praktická a potřebná věc do kuchyně, která se využije opravdu často.
A je to, říká Hetto.
Komentáře
Okomentovat