Přeskočit na hlavní obsah

Na chleba nenamleto

V pondělí mi přišel v celkem těžkém, ani ne tak velkém balíku, litinový mlýnek na kde co.
Po vybalení jsem zjistil, že neobsahuje návod jak sestavit, ani jak použít, ale rozhodně smontování šlo jedna dvě a totální rozebrání jakbysmet. Mno a použití je pouze v točení klikou a utahování přítlaku jednoho mlecího kamene na druhý.

Ještě večer jsem zkusil semlít červenou pšenici a poprvé jsem ji mlel na 3x, až do téměř hladké mouky. Ta hrubost mi přijde tak napůl mezi klasickou hladkou a polohrubou moukou.

Ještě o víkendu, kdy v pátek jsem již věděl, že byl balík odeslán, jsem namočil obilí červené pšenice a ozimého žita a následující den jsem je nechal naklíčit. Po dvou dnech, kdy měly obě obiloviny pěkné klíčky jsem je ještě opětovně namočil pro krátké nakvašení, s tím, že si budoucí chléb trochu vylepším. Po dalších dvou dnech jsem to již nevydržel, vylil jsem vodu a jal se mlít zrna na mokro.

Ale ouha! Po úmorném snažení, včetně tlačení mokrých zrn do mlýnku, z něj velmi pomalu a neochotně odkapávala šedá břečka, nikoliv však z videa patrná pěkná kaše. I přišel na řadu elektrický sekáček a zrna obou obilovin jsem nadrtil v něm, spolu se solí a kmínem. Směs nebyla pastovitá, ale byla v něm vidět nasekaná zrna. Ono to nějak dopadne. Smíchal jsem pak s kváskem a zadělal takové řidší těsto a nechal na 12 hodin kvasit.

Po této době obsah mísy zdvojnásobil svůj objem. Přiživil jsem směs trochou čerstvě namletého žita spolu s červenou pšenicí z prvního mletí, opět promíchal a přendal do vymazané plechové formy k dalšímu nakynutí. Po dvou hodinách těsto vyběhlo až k okraji formy a byl čas na pečení. Po dalších 45 minutách jsem z formy vyklopil pěkně zvonící i vonící chléb a nechal vychladnout.

Oproti očekávání byl po nakrojení chléb pěkně propečený, chutí a vůní hezky nakyslý, v řezu krásně prosvítala zrna a chutnal fakt dobře.

Po komunikaci s výrobcem mlýnku o podivnosti mletí na mokro jsem až po té zjistil, že existují v jedné modelové řadě 2 druhy, tj. jeden pouze na suché mletí a druhý pouze na mokré mletí a mletí olejnatých semen, který má na konci označení přidané "M". Mno a já jsem si objednal na to suché.
Tak co s tím? Kupovat další mlýnek? Protože mlýnek na suché mletí nelze použít pro mokré a mlýnek na mokré nelze použít na suché mletí.

Mlýnky obou typů v jedné modelové řadě jsou stejné, liší se jen jinak konstruovaným tlačným šnekem, který vyvíjí vyšší tlak při mokrém mletí. I doobjednám tedy jen ten jiný "šnek" a bude mlýnek tzv. 2 v 1, resp. 3 v 1. Suché mletí, mokré mletí a mletí olejnatých semen na pasty či tzv. ořechová másla.

Jen se to trochu vymyká mé zásadě nenakupování blbostí. Tohle není ale žádná blbost, nýbrž praktická a potřebná věc do kuchyně, která se využije opravdu často.

A je to, říká Hetto.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak na tom jsme všichni stejně

https://goo.gl/OnQTTq
Nejde to přečíst? Nevadí, to jsme na tom všichni stejně. Vlastně já jsem na tom nejhůř, vždyť jsem to psal sám osobně.
Opět jsem použil dlouho odložený Boogie Board Sync 9.7, který ruční psaní či kresby, náčrty a pod. ukládá do vnitřní paměti v podobě PDF souborů.
A proč to? No protože jsem si vzal do hlavy opět jeden moudrý nápad, vydržet svá odpoledne po práci a víkend bez počítače, koukání na mobil a zbyde mi jen ruční psaní, čtení z papírových knih a časopisů a více času na jiné aktivity. Třeba udělání si bedničky pro akupresurní masáž nohou z přírodních materiálů a samozřejmě jak jinak než bez peněz.
A o em jsem to vlastně psal?
Veganská vajíčka se slaninou. Nejde vám to dohromady? Tak nepospíchejte a čtěte.
Občas na vás přijdou různé chutě na něco, co jste dlouhou dobu neměli. Tak tentokrát padlo na smažená vajíčka se slaninou a cibulkou. Já bych si je také tradičně udělal, ale už jsem byl z nákupu doma a znovu zvedat zadek a jít opět nakoupit mi přišlo zbyt…

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku "Jak na Den Země", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím (66 l), tak potřebuji:

2 litry na pití1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.)3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí menším množstvím…

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to.A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-)
Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.