Přeskočit na hlavní obsah

Zeleninový vývar a ranní miso polévka

Co se dělo dnes po ránu? Někdo by snad mohl říct, že jsem byl na ránu :-)

Kromě jablka a obvyklé cca půlhodinové pauzy, jsem vyndal jak jinak než oblíbený rendlík s tmavě modrou smaltou a nalil do něj cca 1 cm od předchozího dne odstáté vody. Na prkénku jsem na drobno nakrájel 4 kuličky růžičkové kapusty, tak 1/3 batátu na kolečka, který jsem cca po 5ti narovnal na sebe, překrojil a pak kolmo k prvnímu řezu nakrájel na nudličky. Pak jsem vzal zbylé listy z kedlubny ty podélně rozkrojil, narovnal na sebe a stočil a pak příčně nakrájel na širší nudle.

Do velkého hrnce jsem vyprázdnil kyblík zeleninových odřezků nahromaděných během týdne, zalil 3mi kyblíky vody (asi 2.25 l), zapnul plotýnku, přidal 4 bobkové listy,  trochu sušeného libečku, několik kuliček nového koření, trochu více kuliček pepře  (ať se vzepře) a špetku drcené řasy  Wakame.

Do rendlíku s vodou jsem dal kapustu, listy a navrch batát a dal vařit a přiklopil pokličku. Než se začalo vařit, mírně jsem přisolil a ještě přihodil na kostičky nakrájené 2 malé žampiony. Voda začala vařit, tak jsem ztlumil plamen na minimum. Z lednice jsem vyndal skleničku s namočeným  posledním plátkem řasy Kombu, který jsem také nakrájel na jemné nudličky a spolu s luhovanou vodou vhodil do rendlíku.

Na vrch jsem ještě přidal malou hrst těstovin v podobě rýže a z lednice jsem přihodil 3 lžíce uvařené cizrny. Dodatečně během dušení jsem přidal na drobno nakrájené 2 stroužky česneku.

Po chvíli jsem jsem z velkého hrnce nabral 3 naběračky zeleninového vývaru do rendlíku a ještě jednu do mističky, kam jsem přidal jednu vrchovatou lžičku miso pasty a rozmíchal. Pak jsem vypnul plyn pod rendlíkem, vlil rozmíchanou pastu,  krátce promíchal a nechal chvilku dojít.

Mezi tím jsem začal psát tento příspěvek a zakrojil krajíc chleba k polévce. Mno, ani jsem nemusel, byla pěkně hustá. A napsat tento článek na mobilu mi trvalo podstatně déle, než připravit snídani.

Pak jsem ještě nalil hotový zeleninový vývar do 3 lahví od vína, zazátkoval a dal chladit na nejchladnější místo pod okno nadstevřené na větračku. Až budou mít láhve vyhovující teplotu, přesunu je do lednice a bude vývar na další 4 polévky.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se