Přeskočit na hlavní obsah

Rejdit jako kuna

Dnes do mě asi vjela nějaká předjarní energie, neboť jsem hned po ránu, kromě domácí přípravy snídaně a oběda se svačinou, také rejdil jako kuna v pracovních šuplíkových kontejnerech.

Jejich dlouho nepovšimnutý obsah projel mojí minimalizační technikou a jeden z kontejnerů se již jeví jako zbytečný a ten druhý zeje poloprázdnotou. Je zajímavé, jak rychle se prázdné šuplíky zaplní, obdobně jak se zaplní nový harddisk digitálním smetím, kterým je ale neskutečně obtížné se prohrabat a zjistit, co je zapotřebí, co se může hodit do koše a co třeba archivovat pro případ "co kdyby". Ale jak znám tyto "co kdyby" případy, tak po roce ani ťuk.

A odpoledne se mi kunění ještě drželo, neboť jsem připravil večeři ze včera zadělaného a ráno uvařeného seitanu:

Hrnek s vodou vložit do mrazáku pro rychlejší vychlazení.
Polovinu z bochníku seitanu, nakrájet na plátky a ty zase příčně na půl. V mističce rozmíchat tři prolisované česneky, dvě lžíce oleje a lžíci sojovky a marinádou proložit seitan a nechat chvíli odležet.

Mezi tím oloupat a nakrájet celer na kolečka a ty pak na čtvrtky. Červenou řepu také na kolečka a ty pak na čtyři široké pruhy. Dva kapustové listy zbavené tuhého řapíku na čtvrtiny. Do kastrůlku voda, pak pařáček a do něj nakrájená zelenina a nechat pařit cca 7-10 min.

A ještě rozdělat cca půl hrnku pohankové mouky s ledovou vodou z mrazáku do řídkého těstíčka, omáčet v ní pouze napařené celerové plátky a krátce osmažit ve Woku v louži rozpáleného oleje. Přebytečný olej slít a ponechat tak cca jednu lžíci a orestovat na drobno nakrájenou cibuli. Pak přihodit marinované seitanové plátky a z lehka osmažit, aby česnek nezhořknul.

Prohřát včerejší kaši z vařených jáhel s ovsem a lněným semínkem. Poskládat k sobě a ještě přidat kvašenou zeleninu a ...

Dokončit pohodovým mytím nádobí, rozepsáním jídelníčku na dva dny dopředu (to se mi ještě nikdy nepodařilo) a radostným psaním článku do blogu.

Kunění, kunění, přitom žádné funění.

http://hetto.eu
http://www.ionantha.cz
http://picasaweb.google.com/fototrilobit
http://about.me/martinhetto

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se