To je ale dilema. Ať tak, či onak, máku tu mám stále jako máku a je třeba jej upotřebiti dříve, než ho spotřebují potravinoví moli.
Po předchozím jáhlovém koláči s mákem jsem nyní udělal zcela něco jiného. Ta jinakost tkví jednak v paření, nikoliv v pečení a jednak v dokonalém promíchání všech ingrediencí před plněním formy a nikoliv vrstvení těch dvou hlavních surovin.
Tři čtvrtě hrnku jáhel i máku dát vařit ve dvojnásobném objemu vody, než je společný objem obou suchých ingrediencí, což prakticky znamená ve třech hrncích vody, nebo polovině vody a polovině moštu. Po zmizení vody z povrchu vypnout a nechat přikryté cca půl hodiny dojít.
Do mísy půl hrnku hrozinek nebo rozinek :-) a půl hrnku nadrcených slunečnicových semínek, dvě lžíce javorového sirupu a ti, co vaří bez moštu, tak ještě vrchovatou lžíci Sladěnky rozmíchané v půl hrnku teplé vody.
Přidat částečně prochladlou uvařenou směs, asi tři lžíce oleje a postupně vmíchat asi tři čtvrtě hrnku pohankové mouky, či více, plus asi lžička jedlé sody. Mělo by vzniknout hustější, přesto ale stále tekoucí těsto. O krapínek hustější, než na třenou bábovku.
Vlít do vymazané a kokosem, či jinak vysypané, formy. Tu pak šupnout do většího hrnce s trochou vařící vody, která by se však během tři čtvrtě hodiny neměla zcela odpařit a zároveň coby vroucí a bublající, by neměla stříkat do nádoby s těstem. Pokud nechcete tak moc špekulovat, hupsněte s tím do trouby rozhicované na nějakých sto osmdesát stupňů pana Celsia a ponechte asi 25 minut a vyzkoušejte špejlí, zdali je pečení u konce nebo je nutno ještě nějakou tu minutku přidat.

Žiju v radosti z paření a pečení původně dušené rýže Basmati, po vyvaření vody před dokončením psaní.
Komentáře
Okomentovat