Přeskočit na hlavní obsah

Po kapkách

V červnu 2015 jsem udělal malou reorganizaci v životě, resp. tzv. deplastizaci domova, kde jsem se zaměřil na likvidaci nebo nepoužívání plastů ve spojitosti s teplými nápoji a teplým, či horkým jídlem. V té době také vznikly mé textilní ubrousky napuštěné včelí voskem, které, alespoň u mne, nahradili svačinové mikrotenové pytlíky a které používám do současné doby.

Dokonce jsem již na některých webech zaznamenal tyto napuštěné ubrousky coby zajímavý prodejní artikl v ceně kolem $20. Rovněž tak i různé využití, nejen na balení svačiny, ale i jako krytka skleněných nádob, kde původní uzávěr také obsahuje plast v podobě těsnění. To už i ale připadá trochu extrémní, ale budiž. Když deplastizace, tak deplastizace.

Ranou po makovici byl dokument "Planeta plná plastů", o kterém jsem se zmiňoval v jednom z předchozích článků, které rovněž spustilo i pokračovací zamyšlení nad enormním využívání plastů bez úvah možného vlivu na naše zdraví. Jak bylo pěkně panem přesvědčovatelem v dokumentu zmíněno, moc důvěřujeme, ale neprověřujeme, jak říká pěkné české přísloví. Takže nezbývá jinak než ty plasty prostě minimalizovat a co nejvíce je omezit.

Jak jsem již dříve psal, úplné zbavení se plastů v dnešní době je již nereálné, neboť jsme jimi obklopení naprosto všude, viz také článek o tom, co mám z plastu já osobně doma, aniž by mě napadlo si toho dříve při pořízení jakkoliv všimnout, zejména u toho co se tváří jako přírodní materiál. A nejen tam. Na pracovišti, kde trávíme velký kus dne. A také v autě. Jak hezky a zvesela dýcháme výpary z plastů, které jsou použity v interiéru auta a to zejména v teplém počasí, kdy se prosklený a uzavřený interiér nahřeje více než dostatečně k tomu, aby se z těch plastů začaly v míře větší než malé uvolňovat obsažené chemické látky. Jako laici víme kulový, co jednotlivé zde použité plasty a imitace přírodnin obsahují za chemické směsi a látky, které nám nemusí a zpravidla také dvakrát neprospívají.

To však neznamená se podat a plastům se jen tak oddat. Postupně je budu likvidovat a učit se novým zvykům žití a používání bez nich v co největší míře, pokud to okolnosti dovolí. Taková drobnost jako plastový IKEA kelímek na zuby byl nahrazen jeho skleněnou verzí. Pak také denodenně do úst vkládaný kartáček na zuby se budu snažit nahradit za kartáček s přírodními štětinami, což však nebude lehké ani jednoduché.

Dobrou zprávou z předchozích minimalizací používání plastů je, že dříve jsem vynášel tříděný plastový odpad jedenkrát za týden a nyní je to tak jedenkrát za dva týdny, možná i méně častěji. Stále a to i ve farmářském obchodě bezmyšlenkovitě sahám po mikrotenových sáčcích, protože je to dostupné a hlavně pohodlné. Nosit si vlastní sáčky, ať už papírové nebo textilní, na to musí člověk myslet dopředu a trošku plánovat. Ale neříkám, že to nejde a ani to, že to nepůjde.

V obchodě už žádné plasty více,
odmění se mi moje vlastní plíce
s radostí se budu nadechovat
žádné sajrajty nebudu tak vydechovat.




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak na tom jsme všichni stejně

https://goo.gl/OnQTTq
Nejde to přečíst? Nevadí, to jsme na tom všichni stejně. Vlastně já jsem na tom nejhůř, vždyť jsem to psal sám osobně.
Opět jsem použil dlouho odložený Boogie Board Sync 9.7, který ruční psaní či kresby, náčrty a pod. ukládá do vnitřní paměti v podobě PDF souborů.
A proč to? No protože jsem si vzal do hlavy opět jeden moudrý nápad, vydržet svá odpoledne po práci a víkend bez počítače, koukání na mobil a zbyde mi jen ruční psaní, čtení z papírových knih a časopisů a více času na jiné aktivity. Třeba udělání si bedničky pro akupresurní masáž nohou z přírodních materiálů a samozřejmě jak jinak než bez peněz.
A o em jsem to vlastně psal?
Veganská vajíčka se slaninou. Nejde vám to dohromady? Tak nepospíchejte a čtěte.
Občas na vás přijdou různé chutě na něco, co jste dlouhou dobu neměli. Tak tentokrát padlo na smažená vajíčka se slaninou a cibulkou. Já bych si je také tradičně udělal, ale už jsem byl z nákupu doma a znovu zvedat zadek a jít opět nakoupit mi přišlo zbyt…

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku "Jak na Den Země", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím (66 l), tak potřebuji:

2 litry na pití1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.)3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí menším množstvím…

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to.A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-)
Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.