Moje cesta minimalisty

Jo jasně, už jsem psal, že chodím naboso. Tedy coby začátečník hezky zlehka, když je tepleji. V tomhle počasí, kdy chvíli sněží, chvíli prší a chvíli svítí sluníčko se mi nechce, ale jakmile se příroda vyvzteká, tak půjdou tenisky a ponožky opět dolů.

A mezi tím se budu vzdělávat. Například čtením knihy od Daniela Howella, kterou mi doporučil odběratel s Nickem "Lukáš Xeelee Findeis" na webu Hearth.net.


Jako teorie zatím dobrý, včetně zkušeností v knize uvedených bosochodců. Praxe je ale mnohem, mnohem lepší, což mé zatimní, byť krátké, zkušenosti jenom potvrzují. A když už nejsem venku, tak chodím bosky doma. I když je chladněji, tak si říkám, že se alespoň otužuji. Studenou vodičku na otužování skutečně nepotřebuji. Brrrrrrrr.

Nejen knihu doporučuji k přečtení.

Stále více se přikláním ze zkušeností k názoru, že čím jednodušší, tím lepší. To samé platí i o koření. Stále se mi jej nedaří kombinovat, tak jaká pak s tím štrapáce. Dělám jako s miso polévkou. Přidám max. tři druhy a nepřeháním s množstvím.

Dříve jsem dělal v pomalém hrnci Kaselské zelí s bramborami a klobásou a včera jsem udělal stejně dobrou, ale dle mého soudu lehčeji stravitelnou variantu z bílého zelí, bulguru a tempehu.

Dělám po ránu do práce, takže žádné zdržování. Svařit 2 hrnky vody nebo zeleninového vývaru a dát stranou. Do litinového hrnce dát jeden až dvě lžíce oleje, na to na drobno pokrájenou cibuli a zasypat na fleky nakrájenou polovinu menší hlávky bílého zelí. Ale šlo by i červené. Přidat na hrubo nastrouhané neoloupané jablko včetně jadřince. Pak povrch posypat půl žičkou soli, čtvrt lžičkou čerstvě drceného nového koření, celou lžičkou drceného kmínu a méně než čtvr lžičkou pepře, ať se vzepře. Na to přidat půl hrnku bulguru a nadrobno nakrájenou polovinou uzenéh…

Přihláška do knihovny byl fakt dobrý počin. Nevím, že jsem na to nepřišel již dříve, mohl jsem minimalizovat náklady za nákup knih a úložného prostoru pro ně. I když v knihovně nemají vše, co v obchodech s knihami, přeci jen narazím na zajímavé čtivo, byť i staršího data vydání. A v elektronické podobě také není vše co v té klasické tištěné.

Kupříkladu dvě knihy od Jana Hnízdila, lékaře a psychosomatika, který ve svých knihách obhajuje a odhaluje psychosomatiku, coby návrat k původnímu lékařství, dnes stále více decimovaného tržním hospodářstvím, ruku v ruce se silným farmaceutickým průmyslem a jeho leckdy neblahým vlivem na uzdravení pacientů ...
... tedy léčení.

Člověk se nejen pobaví, ale leccos si i uvědomí.

Na stránkách serveru http://www.hearth.net lze poptat věc materiální i nemateriální povahy a nebo lze v obou případech i nabídnout k využití jiným. Nebo také reagovat na nabídku, či poptávku ostatních "Hearťanů". Obdobných webserverů je celá řada. V minulosti jsem také při minimalizaci a likvidaci nepotřebného využíval služeb serveru http://www.nevyhazujto.cz. 
Minulý týden jsem horlivě nabídnul celkem čtyři věci k darování v jeden den a také se mi ihned v ten samý den ozvali možní příjemci. Jeden příjemce si z Prahy přijel naboso danou věc vyzvednout osobně, ostatní tři raději zvolili odeslání poštou. Již dříve ze zkušeností a v souvislosti s minimalizační leností jsem moc o zasílání Českou poštou nestál, ale řekl jsem si, že se to nezblázní a zase po delší době, byť s troškou té nechuti jsem vnitřně sám se sebou s odesláním přeci jen souhlasil.
A měl jsem poslechnout své první Já! :-) Jak se říká, každé začátky jsou těžké a to i ty filantropické.
První potíž je totiž sehn…

Dnes je to přesně jeden měsíc, kdy jsem byl naposled vysypat nádobu s plasty do tříděného odpadu. A to je zaplněná tak ze dvou třetin, takže minimálně ještě minimálně jeden týden navíc může vydržet. Dříve jsem se stejnou nádobou běhal každý víkend. Myslím, že to je velmi slušný pokrok. Pravda, do bezplastového cíle ještě daleko, ale už to není takzvaně v nedohlednu. V průběhu tohoto týdne jsem na serveru http://www.hearth.net/ požádal o dar v podobě rady, či tipu na úsporu plastů v domácnosti, zejména s přáním nenosit ze supermarketů stále nové a nové mikrotenové sáčky a tím trochu dopomoci ke snížení plastového znečištění planety. Naopak, lze je využít opakovaně do totálního roztrhání. Jen pamatovat je vzít s sebou při dalším nákupu. Jedna paní nabídla tip, že si šije ze starých záclon sáčky, které používá namísto mikrotenových sáčků s tím, pokud budu chtít je ochotná mi je také ušít. Někteří možná namítnou, že s každým nákupem přispívá pár haléři obchodnímu řetězci k většímu zisku, …

Nerez za plast ve stejném poměru.
Přišly z Číny nerezové odměrky v objemech jednoho, půl, jedné třetiny a jedné čtvrtiny hrnku a také jedné lžíce, jedné, poloviny a čtvrtiny lžičky.
Nevím, proč jsem ještě nevyhodil ty plastové odměrky, které už se tak staly  zbytečnými. Snad ze stále přetrvávajícího  pocitu "co kdyby". Nebo snad z jejich nejasného budoucího osudu, kdy by snad mohly sloužit svému účelu někde jinde, či u někoho jiného a nerozkládat se v přírodě tisíc let nebo se ve spalovně v mžiku neproměnit na výpary plných různých chemických sloučenin.
Nejspíše přeci jen skončí v koši s tříděným odpadem,  který již téměř čtrnáct dnů čeká na naplnění, před vysypáním do žlutého kontejneru. I když se mi stále nepodařilo mít zcela bezplastovou domácnost, tak přeci jen prodlužující se interval odnosu tříděného odpadu do kontejneru je také jistým pokrokem. Ano, malým,  ale jistým.
A když už se mi podaří přeci jen přinést z obchodu další mikrotenový sáček s nějakým obsahem, tak …

Dnes přišel na řadu opět jeden jednoduchý recept, jehož základ je z blogu Kuchařky ze Svatojánu. Jen nemám zahrádku a tak ani čerstvé bylinky, tak jsem použil sušené.

Dát vařit jeden hrnek pohanky s dvěma hrnky vody, plus jakékoliv sušené bylinky / koření. Jakmile se začne vařit, tak vypnout a přikryté nechat dojít do úplného vstřebání vody. Dále na kostičky pokrájet pět až šest menších cibulí a osmažit na na třech lžicích oleje a posolit. Ke konci smažení přidat hrst slunečnicových semínek a asi minutu dosmažit. Pak nakrájet na drobno asi dvě hrsti čínského zelí a vše promíchat a podávat.

Já jsem na talíři zkombinoval s kvašeným zelím a farmářským vejcem osmaženým jako volské oko.
Nač se trápit s večeří, když v jednoduchosti je neskutečná krása a výtečná chuť.

Krom toho jsem také dnes spolu uvařil jáhly a rýži jako základ na ovocné knedlíky na zítřejší večer, kdy bude méně času, neboť mám opět angličtinu. Ony to popravdě nebudou plněné knedlíky, ale pouze knedlíkové kuličky přelité o…

Dnes jsem si konečně užil svých deset až patnáct minut, na které jsem se již nějakou tu dobu těšil. Ano, není to moc, ale i to se počítá a pro začátek to celkem stačí. Užil jsem si totiž chůze bez bot v lese na měkčí pěšině, posázené šiškami, spadaným listím, větvičkami, jehličím, prorostlými kořeny stromů, vyčuhujícími kameny a Bůh ví co jsem svýma nohama za tak krátký čas ještě objevil a okusil.

A když jsem dorazil na louku při řece, tak i po ní jsem ještě chvíli šel a citil jsem jednak příjemný chlad a také jemné bodání od staré seschlé posekané trávy, trčící mezi krásně vzrostlým zeleným kobercem. Po navlečení ponožek a nazutí bot jsem cítil zvláštní pocit a jemné mravenčení, které mi stoupalo až ke stehnům, což nebylo rozhodně nepříjemné a vydrželo asi tak další půlhodinu.

A ještě nově objevený dodatek ze serveru Turistika naboso.

Bez koření není vaření. A to moje bylo nejdříve v horních skříňkách v různých dózách poskládaných na sobě a za sebou, takže to moc přehledné nebylo. Pak se přestěhovalo na kuchyňskou linku do pěkné řady spolu se zásobníkem na příbory a hmoždířem. Ovšem že, jen ty nejpoužívanější.A ty ostatní zůstaly v pytlíčcích v papírové krabičce v horní skříňce nad linkou. Bylo to přehledné, ale ne moc praktické, neboť při vaření, krájení a zejména mixování to leckde ustříkne a neustálé umývání kořenek není ale vůbec minimalistické.A protože nastal čas i pro redukci malých skleniček s twist uzávěry od kokosového oleje, neboť se nějak začaly hromadit v regále, kde jsem je častěji přestrkával zprava doleva,  ze předu dozadu a i jinak, využil jsem je k opětovnému přeskupení náčiní v šuplících, kde po optimalizaci vznikl jeden volný.  A do něj se zase přesunuly kořenky a i nízké skleničky s novým kořenícím obsahem.Zatím to není moc přehledné, chybí jim totiž popisky na víčkách, ale již nebudou umatlané…