Přeskočit na hlavní obsah

Zápisky do deníku 4 - aneb vděčnost za symbiotický vztah

Jak se cítím více a více odpočinutě, tak se mi snad i zlepšuje paměť, neboť až dnes jsem si konečně po dlouhé době vzpomněl, že na procházku si chci, kromě své maličkosti, vzít i nějakou tu, byť igelitovou, tašku. A proč bych si měl brát tašku na procházku? No abych vyjádřil svůj vděk lidem, kteří krásně odhazují cestou do přírody kdejaký bordel.

Nebýt jich, a to skutečně nemyslím nijak ironicky, neměl bych pořádný pohyb spočívající v úskoku stranou a sehnutí se, podřepu a jiné, téměř sportovní výkony, A proč tyto podezřelé úkony takto činím? Mno, abych se jal sbírat separovaný odpad vůkol poházený, tj. tentokráte hliníkové plechovky ponejvíce od piva, energeťáků a jiných svlažovačů trýznivé žízně a zároveň bych tak nemohl vyjádřit dostatečnou vděčnost za lidi, kteří toto konají a tak se, byť nevědomky, starají o můj zdravý pohyb. Nejen, že musím zpomalit, čímž mi to dává možnost i zout si boty a chodit naboso, ale všímám si i více svého okolí, než bych jen tak rychlou chůzí skoro až proletěl přírodou bez povšimnutí té krásy kolem. Vždyť mé srdce přímo zaplesá, vidím-li tu a zase tam nějakou tu plechovčičku a mohu se pro ni sehnout, vlézt do křivisek a jiné libůstky v přírodě činiti.

A nejde jen o vděčnost za pohyb, ale i velká vděčnost, že je tak pamatováno na snahu jiných lidí činit dobro v podobě čištění zadělané přírody. Jen bych prosil tyto nádherné lidi, které zvu pěkným názvem "odhazovači", aby zbytečně a s námahou neodhazovali plechovky do křovisek, pod stromy, do hluboké trávy, do polí atp. Jen je prostě upusťte na zem, zrovna tem, kde zrovna stojíte nebo se pohybujete, popř. na ně můžete i šlápnout, aby je vítr neodvál do neviditelného ústraní.  A nedejte na lamentování ostatních tuto symbiózu nechápajících lidí, že jste pěkný bordeláři, čuňata, prasata a Bůh ví jaké názvy ještě dostáváte. To vůbec není pravda a vůbec si tím nelámejte hlavu. Odkažte je na tento článek a oni jistě pochopí svůj hluboký omyl. Pokud by jste totiž vhazovali plechovky do košů na směsný odpad, tak přijdou rovnou na skládky a hliník se tam bude rozkládat stovky let a zaneřáďovat tak životní prostředí, spodní vody, mít neblahý vliv na zdraví lidí atp.

A my vděční sběrači a ochránci přírody tak budeme mít snadnější práci se sbíráním a tetelením se nad dobře vykonanou a prospěšnou činností.

No, a není tohle skvělá symbióza odhazovačů a sběračů? Vždyť dens za pohou jeden a půl hodinky trvající pomalou procházku jsem nasbíral 220g čisté váhy hliníku, což dělá asi 13 pivních plechovek o objemu 0,5 l.

Příště se zaměřím na další bordel, tedy pardon, na jiné předměty mého vděku, tj. na PET lahve.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak na tom jsme všichni stejně

https://goo.gl/OnQTTq
Nejde to přečíst? Nevadí, to jsme na tom všichni stejně. Vlastně já jsem na tom nejhůř, vždyť jsem to psal sám osobně.
Opět jsem použil dlouho odložený Boogie Board Sync 9.7, který ruční psaní či kresby, náčrty a pod. ukládá do vnitřní paměti v podobě PDF souborů.
A proč to? No protože jsem si vzal do hlavy opět jeden moudrý nápad, vydržet svá odpoledne po práci a víkend bez počítače, koukání na mobil a zbyde mi jen ruční psaní, čtení z papírových knih a časopisů a více času na jiné aktivity. Třeba udělání si bedničky pro akupresurní masáž nohou z přírodních materiálů a samozřejmě jak jinak než bez peněz.
A o em jsem to vlastně psal?
Veganská vajíčka se slaninou. Nejde vám to dohromady? Tak nepospíchejte a čtěte.
Občas na vás přijdou různé chutě na něco, co jste dlouhou dobu neměli. Tak tentokrát padlo na smažená vajíčka se slaninou a cibulkou. Já bych si je také tradičně udělal, ale už jsem byl z nákupu doma a znovu zvedat zadek a jít opět nakoupit mi přišlo zbyt…

Nová sklenice pickles

Dnes večer jsem zadělal na novou sklenici pickles z trojí zeleniny a trojího koření. Řekl bych, že jsem se nějak rozjel. Pro uspokojení spotřeby kvašené zeleniny potřebuji zadělat novou sklenici cca každý čtvrtý den.
Tentokrát to je z bílého hlávkového zelí, červené řepy a kapusty. Jako koření je použit kmín, drcené nové koření a Sriracha pro pikantnější chuť.
Ze stávajícího zelí s mrkví mi už zbývá tak na dvakrát dvě porce. Příště musím lépe počítat.
Žijte v radosti a mějte se rádi.
Martin Hetto
http://hetto.eu
http://about.me/martinhetto

Ořechové slupky, šípek a jeřáb ptačí

Co mají tyhle tři suroviny společného? Téměř nic, jen mi již nějaký ten pátek leží v sušené podobě doma ve sklenících. Už jsem přidával mletý šípek do koláče, ale ty zrníčka jsou fakt pekelně tvrdá, takže výsledné pochutnání na jinak dobrém koláči to poněkud zhoršilo. Mno, vyzkoušel jsem, zjistil jsem a příští byl již tradičně bez. Samozřejmě jsem dělal šípkový čaj a kam se tou vycmrndlou bezchutí hrabe kupovaný čaj za tímto domácím. Z ořechových skořápek, rozumí se ty vlašské a bez jader, jsem již také dělal čaj a musím potvrdit, že má opravdu zajímavou chuť. A cožpak tedy obě suroviny po malých hrstech nesmíchat, k tomu přihodit i hrst sušených jeřabin ptačích a zalít asi litrem vody a nechat přes noc macerovat. Poté asi deset minut povařit, slít a vychutnávat čaj nevšední chuti.Člověk samou roztažností už neví, co by do té huby strčil, ale s radostí je třeba vychutnat si dobře odvedené dílo. Ono totiž ty šípky natrhat, promýt a každý jednotlivě nožem překrojit podélně na půl, byla …