Přeskočit na hlavní obsah

Zápisky do deníku 6

Včera jsem dočetl knihu od Vladimíra Kafky "Živit na živo - Jak překonat strach a nepřízeň osudu". Zajímavá kniha s velkou dávkou dobrých rad a příkladů jak si život užít, avšak neposrat se z něj. Text doplněn o příběhy lidí s nimiž se autor setkal a jimž pomáhal na cestě sebeuzdravení z rakoviny bez šance.

Mno a dnes se chystám na poněkud starší knihu, kterou je "Křížovka života" od Josefa Jonáše.

A co se mi povedlo?
1) včera večer jsem koukal na celý tříhodinový záznam z divadla Kampa s Jaroslavem Duškem v jeho pořadu "Duše K - O vědomém početí" a co pak. Tohle je fakt hustý a doporučuji na to mrknout. Ono zatím všechny "Duše K", které jsem měl zatím možnost shlédnout, byly husto hustý.

2) dnes jsem upekl hned dva chleby ze stejného základu (žitný kvas, špaldová a žitná mouka, sůl, lněné semínko, kmín, nové koření, voda a anýz), jen jsem do jedné části přimíchal slunečnicová semínka a do druhé zase dýňová. Buďto jsem tam tentokráte dal moc mouky a nebo to jen dobře nakvasilo, neboť jsem dělal tzv. samožitný chléb, tj. nejen z najemno mleté žitné mouky, ale také z hrubě mleté (v podstatě ze šrot). Možná proto to tak hezky nakvasilo.

3) Udělal jsem si pěknou dlouhou procházku na vyhlídky a šel pěkně pomalu, tedy pokud jsem si to zrovna uvědomoval a také jsem si zameditoval při chůzi se sledováním cesty dechu. Tohle jsem už opravdu dlouho nedělal a k vlastní škodě. Ke konci už bylo poměrně chladno, tak jsem šel i svižněji pro zahřátí. Ale užil jsem si to. Pokoukal jsem kde jaké ovocné stromy kvetou a kde bude na podzim co ku sbírání.

A co se mi naopak nepovedlo?
Hmm, hmm, hmm, kro toho dlouhého koukání na video "Duše K" na YouTube, které jsem si mohl také rozdělit do částí, asi nic.

Mno, trošku jsem se škvířil s prací, ale jenom trošku. Když to srovnám s předchozími reakcemi, tak to byl opravdu pohodový čajíček.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se